Rostlině s pozoruhodným českým názvem stříbřenec pcháčohlavý se v angličtině říká královská nebo obří protea, případně medový hrnek. Stříbřenec je skvěle adaptován na krajinné požáry díky velmi silnému stonku, jenž je opatřen mnoha spícími pupeny, chráněnými silnou kůrou, z nichž po požáru vyraší nový život.
Stříbřenec pcháčový (Protea cynaroides) je stálezelený až dva metry vysoký keř, jenž má původní domov v Jihoafrické republice, provinciích Západní a Východní Kapsko. Dnes se ovšem pěstuje v tropických a subtropických oblastech celého světa, zejména v Austrálii, na Novém Zélandě a na Havaji.
Stříbřenec pcháčový má celkem 81 barevných zahradních variací. U některých odrůd je růžová barva květů a červené okraje listů nahrazena krémově žlutou. V místech, kde byl introdukován, občas zplaňuje. Roste od úrovně moře až po nadmořskou výšku 1 500 metrů.
Název rostlinné čeledi Proteaceae i rodu Protea, do kterého P. cynaroides patří, je odvozen od jména řeckého boha Protea, božstva, které bylo schopno projevovat se v mnoha podobách. To je příhodné přirovnání, protože jak čeleď, tak rod jsou známé svou úžasnou rozmanitostí a pestrostí květů a listů.
TIP: Životodárná síla zuřícího ohně: Požáry lesa a krajiny
Stříbřenec pcháčový je národní květinou Jihoafrické republiky a jako takový propůjčuje své jméno národnímu kriketovému týmu, jehož přezdívka je Proteas. Na začátku 90. let 20. století se vedla debata o tom, zda a jak by se tato květina měla dostat na dresy národních ragbyových týmů.
Shutterstock
RevueVedle pilota má Air Car pojmout i trojici spolucestujících. (foto: Profimedia/Lazzarini Design)
VědaArcheologům se poprvé podařilo nalézt zbytky dřevěných hrotů z římské éry, které měly odradit útočníky. Hroty fungovaly podobně jako ostraný drát nebo žiletkový plot. (ilustrační foto: Unsplash, Hunter James, CC0)
HistorieStříbro nalezené v Kutné hoře vedlo krále k vydání horního zákoníku a ražbě pražských grošů, „tvrdé měny“ středověku. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)