Jihoamerický tamarín císařský: Drobná kopie německého „Kaisera“

03.09.2018 - Marek Telička

Tamaríni patří mezi ploskonosé, neboli opice Nového světa. Žijí v oblasti mezi jihem Střední Ameriky a střední částí Jižní Ameriky. Ačkoli jde o drobné tvory, v zajetí se dožívají až 18 let.

<p>Není známo, zda se německý císař dozvěděl, že po něm byl tento vousatý druh tamarína pojmenován a jestli se cítil polichocen, nebo uražen</p><p> </p>

Není známo, zda se německý císař dozvěděl, že po něm byl tento vousatý druh tamarína pojmenován a jestli se cítil polichocen, nebo uražen

 


Reklama

Mezi bezmála dvěma desítkami druhů jsou velmi výraznými zástupci rodu tamarínů (Saguinus) tamaríni císařští (zvaní také vousatí, Saguinus imperator). Své jméno tento druh malých primátů údajně získal pro nápadnou podobnost s německým císařem Vilémem II. Pruským, jenž proslul výrazným knírem. 

TIP: Soužití lidí a zvířat: Město, kterému vládnou opice

Tamaríni váží kolem 350 gramů, jsou kolem 25 cm dlouzí a jejich ocas měří dalších více než 30 centimetrů. Obývají tropické deštné lesy, kde si během dne hledají potravu v korunách stromů. Po větvích se pohybují po všech čtyřech, ale mezi nimi dokáží přeskakovat na poměrně velké vzdálenosti. Žijí ve tří až osmičlenných skupinách, které jsou vedeny nejstarší samičkou. 

 

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907