Jsou fotony částice, nebo elektromagnetické záření?

08.07.2017 - Michal Švanda

Energie -<p>Má světlo povahu částicovou, nebo energetickou?</p>
Energie -

Má světlo povahu částicovou, nebo energetickou?


Reklama

I poučený laik dnes ví, že nositelem světla jsou fotony. Pod pojmem „foton“ rozumíme nehmotnou částici, kterou unikátně popisuje její vlnový vektor, v němž je zakódován jednak směr šíření fotonu a také jeho energie.

Experimenty provedené již v minulosti však ukazují, že foton si nelze zjednodušeně představit jako kuličku a elektromagnetické záření jako proud takových kuliček. Je totiž zřejmé, že světlo vykazuje současně vlastnosti vln (na tomto principu ostatně staví celá pozorovací astronomie), které se chovají podobně jako třeba vlny zvukové. Jiné pokusy pak poukázaly na vlnové vlastnosti „klasických“ částic: Podařilo se například zaznamenat interferenci elektronů na dvojštěrbině. 

Tento tzv. vlnově-částicový dualismus zaměstnává fyziky již od počátku 20. století. Jasno pro odborníky – a zmatení pro laiky – vnesla do problému až kvantová mechanika a následně kvantová teorie pole. Uvedený teoretický rámec pracuje s abstraktním polem, jehož zvlnění (nahromadění energie neboli výrazný energetický výkyv proti pozadí) se interpretuje jako výskyt částice. Každá částice má „své“ kvantové pole. Z kvantové teorie pole vyplývají částicové i vlnové vlastnosti mikrosvěta přirozeně jako fyzikální limity.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 10/2016

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Replika stroje Fokker Eindecker, kterého se dohodoví piloti až do jara 1916 velmi obávali. (foto: Shutterstock)

Válka

Mezi nejnebezpečnější příměsi zemního plynu patří karcinogenní benzen. Jeho přítomnost vědci zaznamenali v 95 % vzorků. (foto: Unsplash, KWON JUNHOCC0)

Věda

Chcete-li objekty popsané v článku spatřit s jistotou, najděte si k pozorování místo co nejméně zatížené světelným znečištěním. (foto: PixabayCC0)

Vesmír

Dospělý strdimil karmínovoprsý (Aethopyga siparaja) dorůstá velikosti kolem 10 cm. (foto: Shutterstock)

Příroda

Traduje se, že se Tycho de Brahe nechtěl vzdálit od pozorování zatmění Slunce a zemřel na protržený močový měchýř. (foto: Wikimedia Commons, Eduard EnderCC0)

Historie

Ze 144 sekvenovaných vzorků jich 45 – zhruba třetina – obsahovala žraločí DNA. Nejčastěji identifikovanými druhy byli žralok modrý, žralok hedvábný a žralok bělocípý. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907