Proč jsou ženy empatičtější než muži? Může za to jejich genetické nastavení, nebo hraje rozhodující roli výchova?
Empatií neboli „vcítěním se“ označujeme porozumění emocím a motivům druhého člověka. Pro schopnost empatie je užitečné umět odložit svoje vlastní názory, hodnoty a předsudky. Jde o to být schopný pochopit jak a proč člověk jednal tak, jak jednal, jaké z toho má pocity a jaký má na věc názor. Není žádným tajemstvím, že obecně bývají empatičtější spíše ženy než muži. Proč tomu tak ale je? Na tuto otázku hledala odpověď Marie Warrierová z univerzity v Cambridge mezi 47 000 uživateli domácího genetického testu 23andMe. Vedle rozboru DNA respondenti odpovídali i na 60 otázek týkajících se míry jejich empatie.
Závěry potvrdily obecný předpoklad, že ženy jsou empatičtější než muži. V průměru ženy dosahovaly o deset bodů vyššího emočního skóre. Co se ovšem nepodařilo prokázat, je vztah mezi genetikou a empatií. Ženy tak podle Warrierové nejsou geneticky předurčeny k empatii lépe než muži. Proč jsou tedy ženy empatičtější?
TIP: K čemu je ženám orgasmus? Evoluční záhada možná našla vysvětlení
Podle Marie Warrierové hrají rozhodující roli dva faktory – sociální a biologický. U žen častěji očekáváme schopnost vcítění se do pocitů druhých a ženy se toto očekávání snaží naplňovat. Důležitá je zde především výchova.
Na biologické úrovni jde pak především o hormony a jejich úrovně. Míru empatie může podle Warrierové ovlivňovat hormon oxytocin, kterého mají ženy výrazně více a který může ovlivňovat empatii. Naopak dominantním hormonem mužů je testosteron, který v oblasti empatie funguje jako tlumič.
Translational Psychiatry | www.nature.com
ZajímavostiTajemství slavné Dürerovy Růžencové slavnosti už dnes vlastně neexistuje, i když právě tento obraz je českému publiku nejpřístupnější: visí v Národní galerii.
VesmírSonda Voyager 2 se již nachází v tzv. mezihvězdného prostoru. Aktuálně ji dělí od Země 120 AU. Její dvojče Voyager 1 se pohybuje ve vzdálenosti 150 AU.
PřírodaPři lovu využívají lvíčci zlatí dlouhých prstů, jimiž snadno dosáhnou do nedostupných děr a skulin. Populace lvíčků zlatých přežívá v malé oblasti nedaleko brazilského Rio de Janeira.
RevueLeTourneau: Terénní stonožka
Obří terénní vozidlo se zrodilo v hlavě geniálního amerického vynálezce Roberta Gilmoura LeTourneaua. Délkou i provozním řešením připomíná vlak a jeho základní myšlenka vychází z lokomotivy, která díky dieselelektrickým generátorům produkuje dost energie na uvedení zbylé části soupravy do pohybu. Netřeba dodávat, že zkonstruování takového kolosu nebylo snadné, nicméně v roce 1958 konečně vznikla zcela funkční verze TC-497: poháněly ji čtyři turbínové motory s celkovým výkonem 4 680 koní, její kola měřila 3 m v průměru a celá souprava dosahovala úctyhodných 170 m. V „lokomotivě“ dokonce zbylo místo pro ubikaci, v níž mohlo žít až šest zaměstnanců. Maximální rychlost kolosu ovšem činila pouhých 32 km/h.
Funkční mnohokolka navíc bohužel přišla v době, kdy už se o přepravu těžkých břemen v terénu staraly výkonné transportní vrtulníky. Pozemní vlaky proto skončily na vrakovištích nebo v muzejních expozicích.
