Kam ustoupí stáda? Klimatické modely ukazují dramatický úbytek vhodných pastvin
Změny klimatu ohrožují pastviny. V roce 2100 by jejich rozloha mohla být menší o 36 až 50 procent a zvlášť citelně by mohla být zasažena Afrika.
Pastviny dnes pokrývají zhruba třetinu zemského povrchu a tvoří největší zemědělský produkční systém planety. Nová studie vědců z Postupimi ale varuje: pokud se oteplování nezastaví, do roku 2100 může zmizet 36 až 50 procent území, která jsou dnes klimaticky vhodná pro chov skotu, ovcí a koz. Dopady by pocítilo přes 100 milionů pastevců a až 1,6 miliardy hospodářských zvířat.
Bezpečný klimatický prostor
Tým z Potsdam Institute for Climate Impact Research (PIK), jehož práce vyšla v časopise PNAS, se pokusil přesně vymezit takzvaný „bezpečný klimatický prostor“ pro pastevectví. Ukázalo se, že tradiční pastevní systémy prosperují jen v poměrně úzkém rozmezí podmínek:
- teplota mezi −3 a 29 °C
- roční srážky 50 až 2627 mm
- vlhkost vzduchu 39 až 67 %
- rychlost větru 1 až 6 m/s
Mimo tyto hranice začíná být chov založený na přirozených pastvinách výrazně méně životaschopný. A právě tento „klimatický koridor“ se podle modelů bude s postupujícím oteplováním posouvat a zmenšovat.
Pastevectví je extrémně závislé na přírodních podmínkách – na teplotě, dostupnosti vody, vlhkosti i větru. Nejde jen o růst trávy, ale i o fyziologickou toleranci samotných zvířat. Klimatická změna tak neznamená jen méně krmiva, ale i větší stres pro stáda.
Zvlášť znepokojivé je, že největší ztráty se očekávají v regionech, které už dnes čelí hladu, ekonomické nestabilitě či nerovnostem. Klimatický tlak se tak může stát zesilovačem už existujících krizí.
Afrika jako epicentrum změn
Nejtvrdší zásah čeká podle studie Afriku. V případě nízkých emisí by se plocha vhodných pastvin mohla zmenšit o 16 procent. Pokud však bude pokračovat intenzivní spalování fosilních paliv, může úbytek dosáhnout až 65 procent. Africký kontinent už dnes leží na horní hraně „bezpečného klimatického prostoru“ a s dalším oteplováním se vhodné teplotní pásy budou posouvat až k jižnímu okraji kontinentu.
Ohroženy jsou podle vědců zejména etiopské vysočiny, oblast Východoafrické příkopové propadliny, pánev Kalahari a konžská pánev. V těchto regionech dnes pastevectví zajišťuje obživu milionům lidí.
Adaptace nemusí stačit
Pastevci se historicky dokázali přizpůsobovat – měnili druhy zvířat, přesouvali stáda a reagovali na sucha. Podle autorů studie jsou však očekávané změny tak rozsáhlé, že tradiční adaptační strategie nemusí stačit. Pokud se klimatický prostor dramaticky zúží a posune, nebude už kam ustoupit.
Rozdíl mezi „mírným“ a „extrémním“ scénářem je zásadní. Míra škod přímo závisí na tom, jak rychle svět omezí spalování fosilních paliv. Rychlé snížení emisí je podle vědců nejúčinnější cestou, jak zmírnit potenciálně existenční hrozbu pro globální živočišnou výrobu.
Studie tak připomíná, že klimatická změna není jen otázkou ledovců a hladiny oceánů. Týká se i trávy pod nohama krav, koz a ovcí – a lidí, kteří jsou na ní závislí. Pokud se „bezpečný klimatický prostor“ začne hroutit, nepůjde jen o ekologickou proměnu krajiny, ale i o zásah do samotných základů potravinové bezpečnosti a venkovských ekonomik po celém světě.
