Kamenná krása svatého Víta: Proč ho hlídají démoni a příšery?

17.05.2016 - Václav Bauer

V roce 929 nechal Václav I. na pražském hradišti vybudovat kruhovou románskou rotundu a zasvětil ji svatému Vítu

<p>Nádvoří Pražského hradu na konci 18. století v podání Filipa a Františka Hegerových.</p>

Nádvoří Pražského hradu na konci 18. století v podání Filipa a Františka Hegerových.


Reklama

Roku 1060 zahájil Spytihněv II. přestavbu rotundy na reprezentativnější baziliku. A pokud rotunda měla průměr třináct metrů, bazilika už měřila na délku sedmdesát metrů. Jenže o pár století později už to nestačilo. Když byla pražská diecéze povýšena na arcibiskupství, zaznělo jednohlasně: postavíme nový chrám! A dvojnásobně velký! 

Pýcha sakrální architektury

Základní kámen byl položen 21. listopadu 1344. Do výkopu sestoupil budoucí král Karel IV., jeho bratr Jan, nový český arcibiskup Arnošt z Pardubic a český král Jan Lucemburský, jenže ten už byl slepý a do příkopu ho museli opatrně odvést. O místo se stavba ještě dělila s vedlejší bazilikou. Zde dál probíhaly mše a bazilikase ubourávala podle toho, jak postupovala stavba katedrály. Matyáš z Arrasu udal podobu chrámu, ale jeho třiadvacetiletý nástupce Petr Parléř do plánů dodal vlastní nápady – zvláště pak unikátní řešení klenby nad chórem i v kapli sv. Václava. Nedokončené dílo jeho synové nakonec uzavřou zdí a staveniště zatlučou prkny. Není peníze, není zájem… A husitské bouře klepou na dveře…

TIP: Když byla katedrála „skvostnou polozříceninou“: Jak probíhala dostavba chrámu sv. Víta?

Za vlády Ladislava Jagellonského je stavba obnovena. Ani tentokrát se však, i kvůli rozsáhlému požáru, nepřiblíží k dokončení… Hotovo je roku 1929, kdy země slaví tisíc let od zavraždění svatého Václava. Toho, jehož ostatky v chrámu od počátku odpočívají… Ne nadarmo zní úplný název Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha.

Sochařská výzdoba západního průčelí

Západní průčelí katedrál bývá bohatě zdobeno sochami, umisťují se sem takzvané královské galerie se starozákonními proroky i panovníky, které symbolizovaly jejich legitimní moc. I pro západní průčelí pražské katedrály byla plánována velkorysá sochařská výzdoba. Pod baldachýny opěráků měli stát Přemyslovci, Lucemburkové, Habsburkové i členové dalších rodů (jako Jiřík z Poděbrad nebo Vladislav II.), kteří se počínaje 11. stoletím zasloužili o budování chrámu.

Bohužel program sochařské výzdoby se finančně vyčerpal vytvořením a osazením soch kolem západních věží, kde vysoko nad hlavami návštěvníků hradu tiše stojí světci, jejichž půvabné detaily mohou obdivovat nanejvýš ptáci – například úl s včelami u nohou sv. Bernarda. Z panovnického plánu se realizovala jen socha Karla IV., která dodnes vítá příchozí, a Františka Josefa I., který byl v roce 1918 „sesazen“ a později ho nahradil Arnošt z Pardubic.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zredukování počtu bizonů v parku je potřeba k udržení rovnováhy v tamním ekosystému a využití dobrovolníků je pro úřady levným způsobem, jak tohoto cíle dosáhnout.

Zajímavosti

Podle vědců z Oxfordu neexistují žádné důkazy o souvislosti mezi používáním moderních technologií a duševním zdravím dospívajících.

Věda

Venuše na snímku zařízení WISPR, během třetího průletu Parker Solar Probe kolem Venuše.

Vesmír

Pařížané byli na zimní záplavy zvyklí, nečekali však, že roku 1910 dostanou tak obrovské rozměry. 

Historie

Britský generál Douglas Haig dokázal přežít válku v relativním dostatku - polní pošta mu doručovala lososí i tetřeví maso, kvalitní francouzská vína nebo třeba brandy.

Válka

Labyrint je symbolem mediteránu, a rovněž tvoří kamennou dominantu na dně lomu v Pavlíkově botanické zahradě.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907