Kapky s geneticky upravenými bakteriemi chrání proti meningokoku

16.07.2021 - Stanislav Mihulka

Jak na nebezpečného meningokoka? Stačí nakapat do nosu geneticky upravené bakterie, které obsadí volné místo a vycvičí imunitní systém


Reklama

Meningokok (Neisseria meningitidis) je bakterie, která se vyskytuje v nosu a v krku přibližně u 10 procent lidí. Obvykle je neškodná a nezpůsobuje onemocnění. V některých případech ale vyvolá rozmanité nemoci, od nachlazení a pneumonie, až po velmi nebezpečnou meningitidu a sepsi, která dovede zabíjet. Šíří se kapénkovou infekcí a stále představuje reálnou hrozbu.

Robert Read z britské University of Southampton vede tým odborníků, kteří vyvíjejí nový typ pokročilé preventivní léčby a vakcíny v jednom, právě proti zmíněnému meningokoku. Předností této léčby je mimo jiné i velmi snadná aplikace. Jde o kapky do nosu, které obsahují geneticky upravené bakterie, příbuzné leč neškodné meningokoky Neisseria lactamica.

"Hodný" meningokok 

Po nakapání do nosu tyto neškodné bakterie obsadí nos a své nebezpečné příbuzné tam nepustí. Co je ještě lepší, díky zmíněné genetické modifikaci obsahují gen pro povrchový protein „zlého“ meningokoka. Touto genetickou úpravou se nestanou nebezpečnými, ale „ukazují“ povrchový protein „zlého“ meningokoka jako antigen imunitnímu systému, který se naučí nebezpečné bakterie rozeznávat. Léčba tedy zároveň funguje jako vakcína.

TIP: Strašák jménem meningokoková meningitida: Zachraňte si život očkováním

Badatelé už účinnost této preventivní léčby ověřili v úvodním experimentu s malým počtem dobrovolníků. Zjistili, že za 28 dní po aplikaci měli všichni účastníci stále nos kolonizovaný „hodným“ geneticky upraveným meningokokem a po 90 dnech tyto bakterie zůstávaly u 86 procent dobrovolníků. Dobrou zprávou bylo i to, že léčba u dobrovolníků vytvořila silnou imunitní odpověď. Read s kolegy jsou přesvědčeni, že podobné léčby bude možné použít u řady dalších nebezpečných onemocnění.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Szent István krátce předtím, než klesl ke dnu. V pozadí sesterský Tegetthoff. (foto: Wikimedia Commons, NHHCCC0)

Válka

Luňák červený (Milvus milvus) je nápadný svým hluboce vykrojeným ocasem. Většina těla je zbarvena rezavě hnědě, místy s nádechem do červena. Oči dospělých ptáků mají světlou, téměř bílou barvu. (foto: Shutterstock)

Příroda

Ludwig Van Beethoven na obraze Josepha Karla Stielera z roku 1820. (foto: Wikimedia Commons, JK StielerCC0)

Věda

Ilustrace zachycuje výron oblaku trosek po impaktu sondy DART (NASA) na povrch planetky Dimorphos. Obrázek vznikl s pomocí detailních snímků planetky, které pořídila kamera DRACO na palubě sondy DART těsně před impaktem. (zdroj: ESO, M. KornmesserCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Pavoučí samečci udělají takřka cokoliv, aby neskončili na pomyslném oltáři lásky. Ne vždy se jim to ale podaří. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Ostrov Trindade v jižním Atlantiku. (foto: Wikimedia Commons, Simone MarinhoCC BY-SA 3.0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907