Katastrofa se nekoná: Archeologie pomohla výzkumu magnetického pole Země

13.03.2018 - Stanislav Mihulka

Obavy ohledně vypnutí magnetického pole jsou podle vědců liché. Anomálie prý nejsou nic divného

<p>Polární záře je jedním z produktů magnetického pole Země.</p>

Polární záře je jedním z produktů magnetického pole Země.


Reklama

Magnetickému poli Země vděčíme za mnoho. Není proto divu, že se vědci i laická veřejnost obávají možných následků, pokud by tato přirozená ochrana života na Zemi přestala fungovat. Pozornost proto budí i Jihoatlantická anomálie (SAA, z anglického South Atlantic Anomaly), což je oblast zeslabeného magnetického pole, která se rozprostírá od Zimbabwe po Chile.

Pro vědce zkoumající magnetické pole Země představuje Jihoatlantická anomálie speciální záhadu. Změny v magnetickém poli planety se totiž zkoumají především v geologických vrstvách příslušného stáří. V jižní Africe ovšem nejsou dostupné vhodné geologické materiály pro výzkum magnetického pole, které by pocházely z potřebné doby.

TIP: Kdy dojde k další výměně mezi severním a jižním magnetickým pólem?

Geologové proto spojili síly s archeology a potřebná data získali z archeologických artefaktů. Obyvatelé dnešní Jihoafrické republiky, Botswany a Zimbabwe je v minulosti vyrobili z jílu, který obsahuje částečky minerálu železa. Z nich je pak možné odvodit údaje o magnetickém poli Země té doby. Výsledky jejich výzkumu jsou uklidňující. Jihoatlantická anomálie není v této oblasti první a nejspíš ani poslední.

  • Zdroj textu:

    IFL Science, South Atlantic Anomaly

  • Zdroj fotografií: Wikipedie, United States Air Force

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Lukulské hody movitých Římanů na mozaice z 3. století.

Zajímavosti

Milující srdce přírody | Jim Picôt

Celkový vítěz - žralok plující v hejnu lososů.

Revue

Dávný Mars před 4 miliardami let mohla z části pokrývat voda

Vesmír

Robotický koala vylepšený koalí močí a trusem pátrá po tom, zda mají krávy sklony ušlapat koaly, když se ocitnou na zemi.

Věda
Historie

Vědci dlouho předpokládali, že humři necítí bolest, protože nemají skutečný mozek. Pozdější výzkum ale ukázal, že korýši na poškození tkáně reagují fyzicky i hormonálně, tudíž bolest pravděpodobně cítí.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907