Kde měsíc Pluta Charon přišel ke své zvláštní rezavé skvrně?

19.09.2016 - Stanislav Mihulka

Nápadnou skvrnu na severním pólu Charonu zřejmě vytvářejí tholiny, které vznikají z metanu, původně pocházejícího z atmosféry Pluta

Charon -<p>Na severním pólu měsíce Charon je jasně zřetelná hnědočervená skvrna</p>
Charon -

Na severním pólu měsíce Charon je jasně zřetelná hnědočervená skvrna


Reklama

Charon je s průměrem 1 212 kilometrů největším měsícem bývalé planety a dnešní trpasličí planety Pluto. Je na něm hodně zajímavého, ale asi úplně nejvíc pozoruhodná je velká rezavá skvrna, která pokrývá severní pól Charonu. Kde se tam asi vzala?

Podle nové studie Willa Grundyho z Lowellovy observatoře v Arizoně se na vzniku této nápadné skvrny podílí velký mráz, metan unikající z atmosféry Pluta a sluneční záření.

Tholinová skvrna

Pluto je trpasličí planeta a jeho gravitace není dostatečná na to, aby pořádně držela atmosféru. Sluneční vítr strhává plyn z atmoféry Pluta do okolního vesmíru. Část si ho přitáhne Charon, který je sice velký, ale ne až tak velký, aby měl svou vlastní atmosféru.

Molekuly metanu, které přiletí od Pluta k Charonu, se obvykle jen prosmýknou kolem. Když se ale dostanou do oblasti severního pólu měsíce, tak tam uvíznou v mrazivém prostředí jako v ledové pasti.

TIP: Plutův měsíc Charon praská ve švech: Může za to zmrzlý podpovrchový oceán

Působením slunečního ultrafialového záření se z metanu na severním pólu Charonu podle všeho tvoří směs tholinů, polymerních organických sloučenin, které mívají červenohnědou barvu. A právě vrstva tholinů je zodpovědná za skvrnu na Charonu

  • Zdroj textu:

    Wired, Nature

  • Zdroj fotografií: NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Revue

Ani se spaním se to nemá přehánět

Věda

František Josef I. žil déle než 86 let, z toho 68 let panoval a řídil osudy jedné z největších a nejmocnějších říší světa. Stal se symbolem jistoty a trvalosti, ale i nehybnosti. 

Zajímavosti

Jižní pól Jupiteru na snímku sondy Juno. Pro srovnání siluety USA a Texasu

Vesmír

Tre Cime di Lavaredo

1. MÍSTO KATEGORIE KRAJINY ZA NAŠIMI HRANICEMI
1. MÍSTO ABSOLUTNÍHO POŘADÍ

Autor: Jiří Soukup
Použitá technika: Nikon D750 a objektivem Irix 15 F2,4; horizontální panorama složené z osmi snímků focených na výšku

Snímek byl pořízen v Dolomitech u známého skalního útvaru Tre Cime di Lavaredo. Vypravil jsem se do této oblasti spolu s přáteli na večerní focení, ale zastihla nás bouřka před níž jsme se museli schovat do takové menší jeskyně, kterou jsme náhodou objevili. Když zbývalo asi 15 minut do západu slunce a když už přestávalo pršet, tak jsme se rozhodli pro cestu zpět – smíření s tím, že asi žádný snímek nepořídíme. Jenže po asi 10 minutách co jsme byli na zpáteční cestě, se obloha začala protrhávat a příroda nám vykouzlila nádherné podmínky o kterých fotograf může jenom snít!

Příroda

Terén Antarktidy na mapě projektu BedMachine

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907