Kde postavit základnu na Marsu? Vědci vytipovali vhodné lávové tunely

15.05.2020 - Stanislav Mihulka

Lidská kolonie na Marsu je lákavá představa. Kde ji ale na nehostinné planetě postavit? Podle vědců by vhodné útočiště mohly nabídnout podzemní lávové tunely

<p>Lávové tunely by na Marsu mohly nabídnout mnohem více prostoru než podobné tunely na Zemi.</p>

Lávové tunely by na Marsu mohly nabídnout mnohem více prostoru než podobné tunely na Zemi.


Reklama

Mars je sice kamenná planeta, přesto ale jde o velmi nehostinné místo, přinejmenším z pohledu pozemšťana. Je tam úmorné sucho, mráz a povrch rudé planety skrápí intenzivní kosmické záření. Mars totiž nemá pořádnou atmosféru ani magnetické pole, které by jej mohly ochránit. 

První lidští návštěvníci a časem i kolonisté proto budou na Marsu hledat místa, kde by se mohli cítit bezpečně. Velmi slibné jsou v tomto směru podzemní lávové tunely, vytvořené proudy lávy. Známe je z okolí pozemských sopek, kde dosahují délek kolem 30 metrů. Na Marsu, kde je nižší gravitace, by se mohly lávové tunely táhnout až 250 metrů daleko.

Tunely u sopky Hadriacus Mons

Antonio Paris z amerického centra Center for Planetary Science a jeho kolegové prostudovali snímky americké sondy Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) a vytipovali tři pravděpodobné lávové tunely, které by se mohly stát místem jak pro stálou základnu na rudé planetě, tak i pro pátrání po případných dávných mikroorganismech, které mohly obývat Mars v přívětivějších časech. Tyto lávové tunely se nacházejí v oblasti Hellas Planitia, velké impaktní pánve na jižní polokouli Marsu, v blízkosti dávné sopky Hadriacus Mons.

TIP: Jak bydlet na Marsu? NASA tam plánuje postavit ledová iglú

Badatelé odhadují, že tyto lávové tunely odstíní podstatnou část dopadajícího kosmického záření. I tak tam budou lidé ve srovnání se zemským povrchem vystaveni vyšším dávkám záření, ale každé snížení tohoto rizika je vítané. Lávové tunely by pozemšťany a jejich vybavení navíc chránily před dopadajícími mikrometeority, a také by tlumily extrémní kolísání teplot, které je pro povrch Marsu typické.

  • Zdroj textu:

    IFL Science

  • Zdroj fotografií: ESA / L. Ricci

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907