Reklama


Kdo a kdy poprvé přišel s teorií Oortova mračna?

06.08.2016 - Michal Švanda


Reklama

Oortův oblak je hypotetickou strukturou Sluneční soustavy, jež se má nacházet na její samotné hranici. Podle uznávané hypotézy by mělo jít o pozůstatky protoplanetárního disku, jehož tělesa byla nějakým mechanismem – gravitačním rušením velkých planet nebo blízkých hvězd, činností Slunce apod. – vymrštěna na periferii systému. Dosud se však nepodařilo identifikovat žádný objekt, jejž bychom mohli mezi členy Oortova oblaku jednoznačně zařadit. 

Na „seznam podezřelých“ každopádně patří například planetka 90377 Sedna, jež se ke Slunci přibližuje na 76 AU (astronomických jednotek), tedy více než dvojnásobek oběžné dráhy Pluta; avšak v nejvzdálenějším bodě její trajektorie se jedná téměř o 1 000 AU. Mezi vědci nicméně nepanuje v řazení Sedny do Oortova oblaku jednota. 

Mračno dostalo jméno po Janu Hendriku Oortovi, který v roce 1950 postuloval, že dlouhoperiodické komety pocházejí právě z této oblasti. Je zajímavé, že se stejnou myšlenkou vystoupil již v roce 1932 Ernst Öpik, ve všeobecnou známost však vešla až s Oortovou formulací. Správně bychom tedy měli zmíněnou část Sluneční soustavy označovat jako Öpikovo-Oortovo mračno.

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 11/2015

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ústřední zpravodajská služba (Central Intelligence Agency) s polem působnosti ve špionáži byla založena v roce 1947.

Zajímavosti

Kvůli špatnému zdravotnímu stavu, jenž mu znemožňoval narukovat, se stal v roce 1941 redaktorem BBC.

Historie
Zajímavosti

Díky svému apetitu rostla Mléčná dráha hlavně na počátku své existence.

Vesmír

Skalní brána na ostrůvku Ko Khai

Příroda

Duel mezi Projectem Debater a Danem Zafrirem

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907