Kdo se směje? Smích jsme zatím objevili u 65 druhů savců a ptáků

20.05.2021 - Stanislav Mihulka

Kdo se kromě nás umí od srdce zasmát? A v čem se zvířecí smích liší od toho lidského?

<p>Zvířecí smích obvykle značí výzvu ke hře.</p>

Zvířecí smích obvykle značí výzvu ke hře.


Reklama

Smích není vlastní pouze lidem. Zatímco u nás může smích reprezentovat nejrůznější emoce,  u jiných živočišných druhů je smích obvykle komunikačním signálem, který upozorňuje na hraní. V takovém případě ostatní vědí, že chování dotyčného nemají brát úplně vážně a že je nechce zabít. Jak jistě každý ví, hraní někdy mívá dost drsnou podobu.

Kdopak se tu směje?

Studentka antropologie Sasha Winkler z Kalifornské univerzity v Los Angeles, a její spolupracovníci prostudovali množství odborné literatury a dohledali 65 druhů savců a ptáků, včetně člověka, o nichž víme, že se smějí. Není to úplně málo, ale ani nijak moc. Badatelé si nejsou jistí, zda to znamená, že smích vznikl v historii několikrát nezávisle, anebo je ve skutečnosti mnohem běžnější a my jsme si toho zatím nevšimli. Zvuky smíchu totiž mohou být velmi tiché či pro nás nenápadné.

Hlasitost smíchu je také tím, co nás odlišuje od dalších smějících se tvorů. Zatímco lidský smích je často hlasitý a obvykle slouží k začlenění do skupiny, u zvířat jde o výrazně tišší projev – často jen tak hlasitý, aby jej zaregistroval ten, komu je určený.

TIP: I potkani jsou lechtiví: Ale jenom když na to mají náladu

Ne každý zvuk u živočichů, který nám připomíná smích, je skutečně smíchem. Například hyeny si svým slavným chechtavým vytím vymezují teritorium a myslí to smrtelně vážně. Opravdový smích známe většinou u dalších druhů primátů. Kromě toho jsou na seznamu například osmáci degu, kosatky, australský flétňák připomínající vránu nebo pozoruhodný papoušek nestor kea.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Standardní skotská se destiluje dvakrát a na její chuti se vedle surovin podepisuje i tvar kotlů. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Mezi členy posádky nejoblíbenější modul Cupola poskytuje jedinečné výhledy na Zemi i příležitost pro jejich zvěčnění. To druhé je ovšem složitější, než by se mohlo zdát. Jak vysvětluje Thomas Pesquet, polovinu dobrého výsledku tvoří příprava. Pořizování konkrétních snímků proto začíná plánováním v navigačním softwaru, který umožňuje vyhledat cíle v připraveném katalogu. Zároveň ukazuje, kde je právě den a noc, dále předpověď počasí, a hlavně budoucí oběžné dráhy stanice. Právě ty často představují limitující faktor. A pak – pokud ISS právě prolétá nad vybranou oblastí a výhled nekalí oblačnost – může vše zhatit nabitý pracovní harmonogram. Kosmonaut si přece jen nemůže od rozdělaného úkolu odskakovat, kdy se mu zachce... (foto: NASA, Thomas PesquetCC BY-NC-ND 2.0)

Vesmír

Hormon lásky pomáhá lidskému srdci. (foto: PixabayCC0)

Věda

Dokud nedošlo k jejímu zatčení, byla Alžběta Báthoryová považována za dobrou paní, která o své poddané během  manželovy nepřítomnosti pečovala a chovala se k nim vlídně. (foto: Alamy Stock Photo, Keith Corrigan)

Historie

Flak 36 se osvědčil jako protitanková zbraň. Zde v protiletadlové roli v britském Imperiálním válečném muzeu. (foto: Wikimedia Commons, Rickard ÅngmanCC BY-SA 3.0)

Válka

Pohoří Ťan-šan nad hladinou Toktogulské přehrady postavené na řece Naryn. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907