Kosatky dravé: Obávaní černobílí zabijáci

17.05.2021 - Marek Telička

Velikost, robustní stavba těla, ostré zuby a rychlost činí z kosatek vrcholové predátory, kteří nemají přirozeného nepřítele. V angličtině se jim říká „Killer whale“, což znamená velryba-zabiják. Toto pojmenování odráží negativní obraz, jenž kosatky v západní kultuře mají. Přinášíme několik pozoruhodných faktů, které jsou o kosatkách známy

<p>Pokud by bylo potřeba dokumentovat, že kosatky sebou umí pořádně hodit, tato fotka by rozhodně mohla posloužit jako výmluvný důkaz.</p>

Pokud by bylo potřeba dokumentovat, že kosatky sebou umí pořádně hodit, tato fotka by rozhodně mohla posloužit jako výmluvný důkaz.


Reklama

Kosatka dravá (Orcinus orca) je největší kytovec z čeledi delfínovitých (Delphinidae). Samci většinou dorůstají velikosti 6–8 metrů a hmotnosti přes šest tun. Největší zaznamenaný samec byl 9,8 metrů dlouhý a vážil více než 10 tun. Samičky jsou menším z obou pohlaví (5–7 m, 3–4 tuny). Nejsou to ovšem žádní neohrabaní tlouštíci. Naopak patří k nejrychlejším savcům, kteří brázdí světové oceány, a dokážou dosáhnout rychlosti kolem 56 km/h.

V přírodě bez nebezpečí

Plinius starší o kosatkách v roce 70 napsal: „Kosatky lze popsat jedině jako obrovské barbarské hory masa vyzbrojené zuby. Jsou to nepřátelé jiných velryb, které napadají stejně jako útočící válečná loď.“ Lidé byli dlouho přesvědčeni, že kosatky jsou lidem smrtelně nebezpečné. Ve volné přírodě se ovšem odehrálo jen málo útoků na lidi. Navíc je pravděpodobné, že kosatky si je v těchto případech spletly se svou přirozenou kořistí. V okamžiku, kdy zjistily svůj omyl, už v útoku nepokračovaly. Kosatky držené v zajetí naopak mnohokrát zaútočily na své ošetřovatele a některé z těchto případů byly pro člověka osudné.

Různé kosatčí kultury 

Zatím se nám podařilo jen poodhalit podstatu vysoce společenského života kosatek, který se odvíjí po mateřské linii. Víme, že tato zvířata mají nesmírně propracované lovecké techniky (například splachování kořisti z ledových ker týmově vytvořenou vlnou) a že mezi hlasovými projevy jednotlivých menších populací jsou velké rozdíly – což je možné popsat jako projev určité „místní kultury“. Jednotlivé populace kosatek si od sebe drží odstup. Liší se geneticky a v jejich stádech fungují jiná pravidla soužití. Vědci označují takové skupiny vydělené uvnitř jednoho druhu jako ekotypy. 

Specializovaní lovci

Na první pohled si kosatky kořist nevybírají. Loví nevelké ryby i velryby, které jsou dvakrát větší než ony samy. Přitom se ale překvapivě úzce specializují na určitou kořist. Různé populace upřednostňují různou potravu a té bývají věrné, což zvyšuje jejich zranitelnost. Pokud oblíbená kořist zmizí nebo se její zdroje povážlivě ztenčí, ocitají se kosatky v ohrožení, i když se jim všude kolem nabízí zdánlivě dost a dost jiné potravy. 

TIP: Hladovci s plným talířem: Co chutná geniálním lovcům kosatkám?

Velryby, běluhy i narvalové mají z kosatek celkem oprávněně panickou hrůzu. Eskymáci dokonce používají pro vyděšení mořské zvířeny kosatkami speciální termín „aarlirijuk“. Tuleni ve strachu z kosatek prchají na led nebo na pevninu. Velryby se jim snaží uniknout dlouhým ponorem do velkých hloubek a narval často volí únik do mělčiny, kam za ním větší kosatky nemohou.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Sovětští vojáci během „bitvy o předměstí“ ve městě Puškin v lednu 1944. Od září 1941 bylo toto město ležící pouhých 25 kilometrů od centra Leningradu okupováno německými vojáky.

Válka
Zajímavosti

Jeden miligram jedu pralesničky strašné (Phyllobates terribilis) by stačil k usmrcení 10 000 myší, 10 až 20 lidí, nebo dvou samců slona afrického.

Věda

„Kosmický ohňostroj“, i tak by se dal nazvat rozpad raketového stupně z nosiče CZ-3B. (foto: © Steve Cullen Photography)

Vesmír

Milan Obrenović II. (1819–1839)

26 dnů srbským králem

Princ Milan Obrenović byl srbským knížetem a coby nejstarší syn v rodu měl garantováno dědictví koruny. Jenže když na konci června roku 1839 srbský král (a jeho otec) Miloš Obrenović abdikuje, prodělává princ těžký zápal plic. Blouzní v horečkách a trpí zimnicí, vůbec netuší, co se kolem něj děje. Nepostřehne ani to, že už je vlastně panovníkem. Po šestadvaceti dnech od svého čestného jmenování umírá, aniž by podepsal jediný dokument nebo list. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907