Kdyby se z Betelgeuze stala černá díra, mohla by nás ohrozit?

12.11.2022 - Michal Švanda

Rudý veleobr Betelgeuse nezadržitelně míří ke svému zániku. Jak by vypadala Sluneční soustava, kdyby se tato hvězda zhroutila do podoby černé díry?

<p>Kompozitní snímek Betelgeuze z expozic Digitized Sky Survey 2. Zorné pole je přibližně 2,0 × 1,5 stupně.<em> (foto: ESO, Digitized Sky Survey 2, CC BY-SA 4.0)</em></p>

Kompozitní snímek Betelgeuze z expozic Digitized Sky Survey 2. Zorné pole je přibližně 2,0 × 1,5 stupně. (foto: ESO, Digitized Sky Survey 2, CC BY-SA 4.0)


Reklama

Betelgeuze, druhá nejjasnější hvězda Orionu, se řadí mezi nejbližší kandidáty na výbuch supernovy typu II. Leží ve vzdálenosti 640 světelných let a je tak obrovská, že patří k těm několika málo stálicím kromě Slunce, které dokážeme pomocí velkých dalekohledů rozlišit jako kotoučky. Kdyby se nacházela na místě naší denní hvězdy, zasahovala by její fotosféra až k Jupiteru. 

Srovnání rozměrů Betelgeuze a Sluneční soustavy. Snímek hvězdy pořídil teleskop ALMA neboli Atacama Large Millimeter Array. Vědci Australské národní univerzity ale považují takto uváděnou velikost za poněkud nadsazenou. (foto: ALMA, E. O’Gorman, P. KervellaCC BY-SA 4.0)

V současnosti se život Betelgeuze jistě blíží závěru a je pouhou otázkou času, než exploduje jako supernova typu II – stálice tohoto typu obvykle končí jako neutronové hvězdy, nebo černé díry. V té chvíli se stane jedním z nejjasnějších objektů noční oblohy, a bude pozorovatelná dokonce i ve dne. Jestli ke kolapsu dojde letos, nebo za tisíc let, není jasné. Blíž k realitě má však zřejmě druhá uvedená hodnota

TIP: Astronomové jsou na stopě poznání, jak poznat blížící se výbuch supernovy

Zdá se, že rotační osa Betelgeuze nemíří k Zemi. Gama-záblesky, jež se s výbuchy supernov pojí, tak nebudou směřovat k nám, a neměly by tudíž mít na pozemskou ekosféru vliv. Navíc se podle současných odhadů nezdá, že by Betelgeuze oplývala dostatečně hmotným jádrem, aby zkolabovala na černou díru. Nejpravděpodobnější výsledek tudíž představuje neutronová hvězda, zhruba s 1,5násobkem hmotnosti Slunce. 

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Startup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas QuineCC BY-SA 2.0)

Věda
Zajímavosti

Chcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)

Vesmír

Ostrov Sokotra, kde se poddruhu Adenium obesum subsp. Socotranum daří, leží asi 240 km od pobřeží Somálska. Politicky je ovšem ostrov součástí Jemenské republiky. (foto: Shutterstock)

Příroda

Socha Juraje Jánošíka z roku 1919 ve Smetanových sadech v Hořicích v Královéhradeckém kraji. (foto: Wikimedia Commons, Ben SkálaCC BY-SA 3.0)

Historie

Dědeček kakadu

Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.

Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ HarrisonCC BY-SA 4.0)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907