Kdyby se z Betelgeuze stala černá díra, mohla by nás ohrozit?

12.11.2022 - Michal Švanda

Rudý veleobr Betelgeuse nezadržitelně míří ke svému zániku. Jak by vypadala Sluneční soustava, kdyby se tato hvězda zhroutila do podoby černé díry?

<p>Kompozitní snímek Betelgeuze z expozic Digitized Sky Survey 2. Zorné pole je přibližně 2,0 × 1,5 stupně.<em> (foto: ESO, Digitized Sky Survey 2, CC BY-SA 4.0)</em></p>

Kompozitní snímek Betelgeuze z expozic Digitized Sky Survey 2. Zorné pole je přibližně 2,0 × 1,5 stupně. (foto: ESO, Digitized Sky Survey 2, CC BY-SA 4.0)


Reklama

Betelgeuze, druhá nejjasnější hvězda Orionu, se řadí mezi nejbližší kandidáty na výbuch supernovy typu II. Leží ve vzdálenosti 640 světelných let a je tak obrovská, že patří k těm několika málo stálicím kromě Slunce, které dokážeme pomocí velkých dalekohledů rozlišit jako kotoučky. Kdyby se nacházela na místě naší denní hvězdy, zasahovala by její fotosféra až k Jupiteru. 

Srovnání rozměrů Betelgeuze a Sluneční soustavy. Snímek hvězdy pořídil teleskop ALMA neboli Atacama Large Millimeter Array. Vědci Australské národní univerzity ale považují takto uváděnou velikost za poněkud nadsazenou. (foto: ALMA, E. O’Gorman, P. KervellaCC BY-SA 4.0)

V současnosti se život Betelgeuze jistě blíží závěru a je pouhou otázkou času, než exploduje jako supernova typu II – stálice tohoto typu obvykle končí jako neutronové hvězdy, nebo černé díry. V té chvíli se stane jedním z nejjasnějších objektů noční oblohy, a bude pozorovatelná dokonce i ve dne. Jestli ke kolapsu dojde letos, nebo za tisíc let, není jasné. Blíž k realitě má však zřejmě druhá uvedená hodnota

TIP: Astronomové jsou na stopě poznání, jak poznat blížící se výbuch supernovy

Zdá se, že rotační osa Betelgeuze nemíří k Zemi. Gama-záblesky, jež se s výbuchy supernov pojí, tak nebudou směřovat k nám, a neměly by tudíž mít na pozemskou ekosféru vliv. Navíc se podle současných odhadů nezdá, že by Betelgeuze oplývala dostatečně hmotným jádrem, aby zkolabovala na černou díru. Nejpravděpodobnější výsledek tudíž představuje neutronová hvězda, zhruba s 1,5násobkem hmotnosti Slunce. 

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Není jisté, kolik vojáků sloužilo na hranici Římské říše, historici jejich počet odhadují na osm až devět tisíc. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti
Věda

Zvědavé chobotnice

V současnosti je známo asi 300 druhů chobotnic. Jejich evoluční počátky sahají minimálně do období prvohorního karbonu, tedy do doby asi před 300 miliony let. Téměř všechny druhy jsou masožravé a v poměru k ostatním bezobratlým tvorům obvykle vysoce inteligentní.

U těchto nápadných hlavonožců se dříve žádná velká chytrost nepředpokládala, ale detailnější pozorování nebo i chov v uměle vytvořeném prostředí postupně ukázaly, že některé druhy chobotnic (řád Octopoda) vykazují na poměry bezobratlých živočichů až neuvěřitelně vysokou míru inteligence. Chobotnice například využívají svoji schopnost měnit barvu a texturu povrchu těla, aby ukázaly své emoční rozpoložení. Potápěči dále tvrdí, že chobotnice často koukají člověku zpříma do očí a když nemají strach, natáhnou chapadlo a dotknou se například lidské ruky nebo si dokonce se zájmem prohlížejí a chapadly zkoumají předměty, které jim jsou potápěčem nabízeny. Ačkoliv je těžké hodnotu inteligence u těchto měkkýšů jakkoliv měřit, její projevy jsou nepopiratelné. (foto: Shutterstock)

Příroda

Vojenský tábor Milovice v roce 1910. (foto: Wikimedia Commons, Brück & Sohn Kunstverlag MeißenCC0 1.0)

Historie

Některé hvězdy ve vesmíru nesvítí stále stejně jasně. (ilustrace: University of SydneyCC0)

Vesmír

Vstupem USA do války přibyly na západní frontu statisíce vojáků, s jejichž pomocí se konečně podařilo zvrátit poměr sil a zajistit vítězství nad centrálními mocnostmi. (foto: Alamy)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907