Rudý veleobr Betelgeuse nezadržitelně míří ke svému zániku. Jak by vypadala Sluneční soustava, kdyby se tato hvězda zhroutila do podoby černé díry?
Betelgeuze, druhá nejjasnější hvězda Orionu, se řadí mezi nejbližší kandidáty na výbuch supernovy typu II. Leží ve vzdálenosti 640 světelných let a je tak obrovská, že patří k těm několika málo stálicím kromě Slunce, které dokážeme pomocí velkých dalekohledů rozlišit jako kotoučky. Kdyby se nacházela na místě naší denní hvězdy, zasahovala by její fotosféra až k Jupiteru.
Srovnání rozměrů Betelgeuze a Sluneční soustavy. Snímek hvězdy pořídil teleskop ALMA neboli Atacama Large Millimeter Array. Vědci Australské národní univerzity ale považují takto uváděnou velikost za poněkud nadsazenou. (foto: ALMA, E. O’Gorman, P. Kervella, CC BY-SA 4.0)
V současnosti se život Betelgeuze jistě blíží závěru a je pouhou otázkou času, než exploduje jako supernova typu II – stálice tohoto typu obvykle končí jako neutronové hvězdy, nebo černé díry. V té chvíli se stane jedním z nejjasnějších objektů noční oblohy, a bude pozorovatelná dokonce i ve dne. Jestli ke kolapsu dojde letos, nebo za tisíc let, není jasné. Blíž k realitě má však zřejmě druhá uvedená hodnota.
TIP: Astronomové jsou na stopě poznání, jak poznat blížící se výbuch supernovy
Zdá se, že rotační osa Betelgeuze nemíří k Zemi. Gama-záblesky, jež se s výbuchy supernov pojí, tak nebudou směřovat k nám, a neměly by tudíž mít na pozemskou ekosféru vliv. Navíc se podle současných odhadů nezdá, že by Betelgeuze oplývala dostatečně hmotným jádrem, aby zkolabovala na černou díru. Nejpravděpodobnější výsledek tudíž představuje neutronová hvězda, zhruba s 1,5násobkem hmotnosti Slunce.
ESO, Digitized Sky Survey 2, CC BY-SA 4.0
ALMA, E. O’Gorman, P. Kervella, CC BY-SA 4.0
VědaStartup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas Quine, CC BY-SA 2.0)
VesmírChcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)
HistorieSocha Juraje Jánošíka z roku 1919 ve Smetanových sadech v Hořicích v Královéhradeckém kraji. (foto: Wikimedia Commons, Ben Skála, CC BY-SA 3.0)
PřírodaDědeček kakadu
Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.
Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ Harrison, CC BY-SA 4.0)