Nevyzpytatelný veleobr Betelgeuse je k nám ještě blíž, než jsme si mysleli

19.10.2020 - Stanislav Mihulka

Podle hvězdných seismologů je rudý veleobr Betelgeuse o něco menší a o kousek blíž, než jsme si doposud mysleli.

<p>Betelgeuse na snímku soustavy radioteleskopů ALMA</p>

Betelgeuse na snímku soustavy radioteleskopů ALMA


Reklama

Na sklonku roku 2019 si pozornost celého světa získal svým neobvyklým chováním Betelgeuse, obrovská rudá hvězda v souhvězdí Orionu. Je to nejbližší známý červený veleobr a předpokládá se, že v relativně blízké době exploduje jako supernova. Podle nových analýz to ale spíše nevypadá, že se někdo z nás dožije této nepochybně velice poutavé astronomické události.

Ačkoliv Betelgeuse doposud nevybuchl, jeho zvláštní chování přilákalo pozornost nejen veřejnosti, ale i astronomů. Meridith Joyce z Australian National University s dalšími odborníky studují „hvězdotřesení“, čili asteroseismologii, a jako první se zaměřili právě na červeného veleobra Betelgeuse. Podařilo se jim například potvrdit, že Betelgeuse pulzuje.

Menší a bližší veleobr

Vědci rovněž dospěli závěru, že tento červený veleobr stále ještě spaluje hélium a odhadli, že potrvá ještě cca 100 tisíc let, než exploduje jako supernova. Výzkum otřesů Betelgeuse umožnil i výpočet jeho velikost. Řada publikací znázorňuje tohoto veleobra v rozměrech odpovídajících oběžné dráze Jupiteru. Ukazuje se ale, že je to dost přehnané. Jeho poloměr by měl být „jen“ zhruba 760násobek poloměru Slunce.

TIP: Nevyzpytatelný veleobr: Betelgeuse přestal zhasínat a opět se zjasňuje

Menší velikost Betelgeuse je úzce spojená s jeho vzdáleností. Odhadů vzdálenosti veleobra přitom existuje celá řada. Joyceová s kolegy došli k údaji 530 světelných let. To je podstatně blíže, než kolik udává většina dosvadních odhadů, například těch, co jsou založené na rádiových měřeních. Zároveň je to v souladu s měřením pomocí paralaxy, čili úhlu, o který se vesmírné těleso pohne, pokud je pozorováno z určitých navzájem vzdálených míst. V tomto případě byla paralaxa určena s pomocí satelitů Hipparcos. Jak je vidět, Betelgeuse je opravdu komplikovaná superstar.

  • Zdroj textu:

    IFL Science

  • Zdroj fotografií: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)/E. O’Gorman/P. Kervella

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Historie

Dnešní život se odehrává v sedě

Věda
Reklama

Kresba pratura ze 16. století. Poslední kus pratura uhynul v roce 1627.

Příroda

Loni probíhal na ISS experiment s cílem pochopit, jak se tělo přizpůsobuje mimozemskému prostředí. Hlavu a hruď astronautky Anne McClainové pokrývá několik senzorů sbírajících data o cirkadiánních rytmech.

Vesmír

Zaniklou obec dnes připomínají nově vysázené aleje i fotografie původních domů rozeseté v krajině. Na místo, kde kdysi stávala obec Fukov, upomíná také dřevěný kříž.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907