Když čaruje vítr: Písečné duny najdeme i na dalších tělesech Sluneční soustavy

08.12.2020 - František Martinek

Známe je především z pozemských pouští: Písek v suchých oblastech přemísťují vanoucí větry a na jiném místě jej ukládají do podoby přesypů neboli dun. Najdeme je však i na dalších tělesech Sluneční soustavy

<h3>Země</h3><p>Na zemském povrchu existuje řada oblastí, pro které používáme označení „poušť“. Jedná se o lokality s nedostatkem srážek a s absencí vegetace, obvykle s převahou písku. Mezi nejznámější patří <strong>Sahara</strong>, <strong>Gobi</strong>, <strong>Atacama</strong>, <strong>Karakum</strong>, <strong>Kyzylkum</strong> či <strong>Mojave</strong>. Několik „minipouští“ se pak nachází dokonce i v Česku – třeba tzv. písečný přesyp u Píst ve středním Polabí. Na pouštích se působením větru přemísťuje písek při jevu označovaném jako „saltace“, kdy se jeho zrnka valí po povrchu. Na určitých místech se pak ukládá a vytváří charakteristické duny, jež mohou být třeba parabolické, srpkovité, příčné či podélné.</p>

Země

Na zemském povrchu existuje řada oblastí, pro které používáme označení „poušť“. Jedná se o lokality s nedostatkem srážek a s absencí vegetace, obvykle s převahou písku. Mezi nejznámější patří Sahara, Gobi, Atacama, Karakum, Kyzylkum či Mojave. Několik „minipouští“ se pak nachází dokonce i v Česku – třeba tzv. písečný přesyp u Píst ve středním Polabí. Na pouštích se působením větru přemísťuje písek při jevu označovaném jako „saltace“, kdy se jeho zrnka valí po povrchu. Na určitých místech se pak ukládá a vytváří charakteristické duny, jež mohou být třeba parabolické, srpkovité, příčné či podélné.

<h3>Mars</h3><p>Tmavé pruhy, působící jako remízky pozoruhodných stromů, zachytila na rudé planetě sonda <strong>Mars Reconnaissance Orbiter (MRO)</strong> pomocí kamery <strong>HiRISE</strong>. Ve skutečnosti se jedná o tající narůžovělé písečné duny pokryté světlou jinovatkou, zaznamenané v oblasti blízko severního pólu. Tmavý písek uvnitř se stává lépe viditelným, jak na jarním slunci roztává zmrzlý oxid uhličitý. Když se vrcholek duny obnaží, písek se sesouvá a vytváří temné stopy, jež vypadají jako „stromořadí“. Oblast na snímku měří asi 1 km.</p>

Mars

Tmavé pruhy, působící jako remízky pozoruhodných stromů, zachytila na rudé planetě sonda Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) pomocí kamery HiRISE. Ve skutečnosti se jedná o tající narůžovělé písečné duny pokryté světlou jinovatkou, zaznamenané v oblasti blízko severního pólu. Tmavý písek uvnitř se stává lépe viditelným, jak na jarním slunci roztává zmrzlý oxid uhličitý. Když se vrcholek duny obnaží, písek se sesouvá a vytváří temné stopy, jež vypadají jako „stromořadí“. Oblast na snímku měří asi 1 km.

<h3>Venuše</h3><p>Souvislá vrstva oblačnosti halící Venuši nedovoluje spatřit její povrch běžnými metodami. Na pomoc proto přišel radarový průzkum, s jehož využitím zmapovala sonda <strong>Magellan</strong> 98 % povrchu planety. Kromě jiných útvarů lze na pořízených snímcích rozlišit i písečné duny, ovšem vzhledem k vysokému tlaku tamního ovzduší se utvářejí poněkud odlišným způsobem. Vědci tedy nyní sledují proces formování dun na dně pozemských moří, kde panují obdobné podmínky. Snímek zobrazuje oblast <strong>Al-Uzza Undae</strong>, s písečnými dunami a pískem usazeným za překážkami.</p>

Venuše

Souvislá vrstva oblačnosti halící Venuši nedovoluje spatřit její povrch běžnými metodami. Na pomoc proto přišel radarový průzkum, s jehož využitím zmapovala sonda Magellan 98 % povrchu planety. Kromě jiných útvarů lze na pořízených snímcích rozlišit i písečné duny, ovšem vzhledem k vysokému tlaku tamního ovzduší se utvářejí poněkud odlišným způsobem. Vědci tedy nyní sledují proces formování dun na dně pozemských moří, kde panují obdobné podmínky. Snímek zobrazuje oblast Al-Uzza Undae, s písečnými dunami a pískem usazeným za překážkami.

<h3>Kometa 67P</h3><p>Útvary podobné písečným dunám se podařilo objevit i tam, kde to nikdo nečekal: na jádře komety <strong>67P/Čurjumov–Gerasimenko</strong>, a to díky fotografiím pořízeným sondou <strong>Rosetta</strong> Evropské kosmické agentury, jež vlasatici zkoumala z oběžné dráhy od srpna 2014 do září 2016. Komety nemají atmosféru, ovšem jejich gravitace dosahuje pouze 1/50 000 té pozemské. Na povrchu jádra dochází k výtryskům plynů unášejících prachové částice, které se – pokud neuniknou z vlivu jeho přitažlivosti – ukládají v okolí gejzíru, jak zachycuje snímek.</p>

Kometa 67P

Útvary podobné písečným dunám se podařilo objevit i tam, kde to nikdo nečekal: na jádře komety 67P/Čurjumov–Gerasimenko, a to díky fotografiím pořízeným sondou Rosetta Evropské kosmické agentury, jež vlasatici zkoumala z oběžné dráhy od srpna 2014 do září 2016. Komety nemají atmosféru, ovšem jejich gravitace dosahuje pouze 1/50 000 té pozemské. Na povrchu jádra dochází k výtryskům plynů unášejících prachové částice, které se – pokud neuniknou z vlivu jeho přitažlivosti – ukládají v okolí gejzíru, jak zachycuje snímek.

<h3>Titan</h3><p>V polárních oblastech <strong>Titanu</strong> tečou řeky a napájejí jezera kapalným metanem. Naopak rovníkové regiony pokrývají rozsáhlé oblasti písečných dun, tvořených zmrzlým organickým materiálem. Vyplývá to z dlouhodobých výzkumů pomocí radaru na palubě sondy <strong>Cassini</strong>. Duny představují monumentální formace na povrchu největšího měsíce <strong>Saturnu</strong>: Dosahují výšky až 100 m, délky i 100 km a mimo jiné je utváří zmrzlý acetylen. Vlivem slunečního záření vznikají i za velmi nízkých teplot tzv. polycyklické aromatické uhlovodíky jako benzen, naftalen a další.</p>

Titan

V polárních oblastech Titanu tečou řeky a napájejí jezera kapalným metanem. Naopak rovníkové regiony pokrývají rozsáhlé oblasti písečných dun, tvořených zmrzlým organickým materiálem. Vyplývá to z dlouhodobých výzkumů pomocí radaru na palubě sondy Cassini. Duny představují monumentální formace na povrchu největšího měsíce Saturnu: Dosahují výšky až 100 m, délky i 100 km a mimo jiné je utváří zmrzlý acetylen. Vlivem slunečního záření vznikají i za velmi nízkých teplot tzv. polycyklické aromatické uhlovodíky jako benzen, naftalen a další.

<h3>Pluto</h3><p>I ve velmi řídké atmosféře halící <strong>Pluto</strong> se mohou na jeho povrchu formovat duny. Data ze sondy <strong>New Horizons</strong> ukázala, že zmíněné útvary v oblasti <strong>Sputnik Planitia</strong> měří na délku 0,4–1 km a vznikají při teplotě −230 °C z krystalků zmrzlého metanu o velikosti 200–300 μm. Přitom je modeluje vítr o rychlosti do 10 m/s, který tak pomáhá tvarovat povrch Pluta. K přemísťování ledových zrn přispívá rovněž sublimace povrchového ledu, jenž se mění přímo na plyn a umožňuje jejich pohyb. Zjištěná data napovídají, že je vzdálený svět mnohem dynamičtější, než jsme se dosud domnívali.</p>

Pluto

I ve velmi řídké atmosféře halící Pluto se mohou na jeho povrchu formovat duny. Data ze sondy New Horizons ukázala, že zmíněné útvary v oblasti Sputnik Planitia měří na délku 0,4–1 km a vznikají při teplotě −230 °C z krystalků zmrzlého metanu o velikosti 200–300 μm. Přitom je modeluje vítr o rychlosti do 10 m/s, který tak pomáhá tvarovat povrch Pluta. K přemísťování ledových zrn přispívá rovněž sublimace povrchového ledu, jenž se mění přímo na plyn a umožňuje jejich pohyb. Zjištěná data napovídají, že je vzdálený svět mnohem dynamičtější, než jsme se dosud domnívali.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Apollo 1: Požár v kabině

kdy: 27. ledna 1967 |  počet obětí: 3 

Mezi zmíněných osmnáct ztracených životů nepočítáme oběti havárie Apolla 1, zničeného během pozemních příprav. Jednalo se o nácvik předstartovních operací, včetně prověrky nouzového opuštění kabiny: 27. ledna 1967 se posádka chystala v lodi usazené na vrcholu Saturnu IB, vztyčeného na rampě. V důsledku závady na kabeláži však ve velitelské kabině vypukl požár a v atmosféře z čistého kyslíku se rychle šířil. Uvnitř uhořeli tři astronauti – Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffee. Pro další lety byly veškeré hořlavé materiály nahrazeny a změnil se systém otevírání vstupního průlezu. (foto: Wikimedia Commons, Kipp Teague 1 + 2, CC0)

Vesmír

Podle majitele Martina pokrývají stěny a strop hospůdky McGuire's Irish Pub bankovky v hodnotě okolo dvou milionů dolarů.

Revue

Sovětská pěchota v útoku. Operace Bagration přinesla Rudé armádě obrovské územní zisky.

Válka

Farmáři i tovaryši žádali vyšší mzdy. Vrchnost však reagovala represí a omezením platů.

Historie
Zajímavosti

Na tento jediný neuron se ve skutečnosti napojuje asi 4 tisíce nervových vláken

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907