Když lidé zestárnou, čas jim ubíhá rychleji. Vědci zjistili, proč tomu tak je

25.03.2019 - Stanislav Mihulka

Zdá se vám, že čím jste starší, tím čas pádí rychleji? Není to jen pocit, existuje pro to vědecké vysvětlení

<p>Zatímco v mládí máme na všechno spoustu času, ve stáří čas pádí podstatně rychleji. Vědci zjistili, proč tomu tak je…</p>

Zatímco v mládí máme na všechno spoustu času, ve stáří čas pádí podstatně rychleji. Vědci zjistili, proč tomu tak je…


Reklama

Každý z nás si to jistě pamatuje. V dětství se čas neuvěřitelně vleče. Když se dítě na něco těší a musí na to čekat, tak často dělá nepředstavitelné věci, aby mu čas utíkal rychleji. Když ale člověk zestárne, tak jakoby písek v jeho přesýpacích hodinách přeřadil na mnohem vyšší rychlostní stupeň. Čas lidem v dospělosti doslova utíká mezi prsty.

Čas je pochopitelně stále stejně rychlý. Ale američtí vědci zjistili, že během stárnutí klesá rychlost, s jakou lidský mozek vnímá a mění mentální obrazy. Právě změny mentálních obrazů přitom mozek vnímá jako plynutí času. Když se změní rychlost těchto změn, tak se pro člověka změní i jeho subjektivní vnímání času.

TIP: Ženské mozky jsou podle neurologů v průměru o 3,8 roku mladší než ty mužské

Dospělý mozek vytvoří asi 3 až 5 mentálních obrazů za sekundu, což je dané pohyby lidských očí. Oko se pohne a pak si mozek obraz po krátký okamžik fixuje a oko se nehýbe. Američané přišli na to, že děti si mentální obrazy tvoří a fixují mnohem rychleji, takže jich za sekundu vzniká větší počet. Proto se dětem zdá, že se do určitého časového úseku, třeba do jednoho dne „vejde“ více prožitého času. Den se jim tedy o poznání více vleče.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1997 vyšla studie tvrdící, že očkování způsobuje autismus, a její závěry rezonují na internetu dodnes.

Zajímavosti

Chytré toalety by mohly zvýšit naši připravenost na budoucí epidemie.

Věda
Revue

Velmi těsná dvojice trpaslíků J2322+0509

Vesmír

Napoleon ruské revoluce

Alexandr Fjodorovič Kerenskij

Právník Alexandr Fjodorovič Kerenskij byl před válkou jako poslanec v Dumě dobře známou osobností. Po březnové revoluci působil ve vlivném petrohradském sovětu, dosáhl funkce ministra spravedlnosti a posléze se realizoval jako ministr války a námořnictva. Kerenskij se snažil vrátit ruskou armádu do války, letní ofenzíva roku 1917, jejíž součástí byl i útok u Zborova, však selhala. V Rusku stále sílili bolševici a volání po míru bez anexí a kontribucí.

Kerenskij se po bolševické revoluci pokusil zvrátit situaci, nebyl však úspěšný a následně uprchl do Anglie a Francie. Nevzdal se veřejného života a publikoval, ale do Ruska se nikdy nevrátil. Zemřel ve Spojených státech.

Historie

Výrazné barvy nemají mandrilové jen v obličeji, ale rovněž na zadku, kde pravděpodobně slouží pro snadnější pohyb skupiny v husté vegetaci.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907