Když lidé zestárnou, čas jim ubíhá rychleji. Vědci zjistili, proč tomu tak je

25.03.2019 - Stanislav Mihulka

Zdá se vám, že čím jste starší, tím čas pádí rychleji? Není to jen pocit, existuje pro to vědecké vysvětlení

<p>Zatímco v mládí máme na všechno spoustu času, ve stáří čas pádí podstatně rychleji. Vědci zjistili, proč tomu tak je…</p>

Zatímco v mládí máme na všechno spoustu času, ve stáří čas pádí podstatně rychleji. Vědci zjistili, proč tomu tak je…


Reklama

Každý z nás si to jistě pamatuje. V dětství se čas neuvěřitelně vleče. Když se dítě na něco těší a musí na to čekat, tak často dělá nepředstavitelné věci, aby mu čas utíkal rychleji. Když ale člověk zestárne, tak jakoby písek v jeho přesýpacích hodinách přeřadil na mnohem vyšší rychlostní stupeň. Čas lidem v dospělosti doslova utíká mezi prsty.

Čas je pochopitelně stále stejně rychlý. Ale američtí vědci zjistili, že během stárnutí klesá rychlost, s jakou lidský mozek vnímá a mění mentální obrazy. Právě změny mentálních obrazů přitom mozek vnímá jako plynutí času. Když se změní rychlost těchto změn, tak se pro člověka změní i jeho subjektivní vnímání času.

TIP: Ženské mozky jsou podle neurologů v průměru o 3,8 roku mladší než ty mužské

Dospělý mozek vytvoří asi 3 až 5 mentálních obrazů za sekundu, což je dané pohyby lidských očí. Oko se pohne a pak si mozek obraz po krátký okamžik fixuje a oko se nehýbe. Američané přišli na to, že děti si mentální obrazy tvoří a fixují mnohem rychleji, takže jich za sekundu vzniká větší počet. Proto se dětem zdá, že se do určitého časového úseku, třeba do jednoho dne „vejde“ více prožitého času. Den se jim tedy o poznání více vleče.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Není jisté, kolik vojáků sloužilo na hranici Římské říše, historici jejich počet odhadují na osm až devět tisíc. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti
Věda

Zvědavé chobotnice

V současnosti je známo asi 300 druhů chobotnic. Jejich evoluční počátky sahají minimálně do období prvohorního karbonu, tedy do doby asi před 300 miliony let. Téměř všechny druhy jsou masožravé a v poměru k ostatním bezobratlým tvorům obvykle vysoce inteligentní.

U těchto nápadných hlavonožců se dříve žádná velká chytrost nepředpokládala, ale detailnější pozorování nebo i chov v uměle vytvořeném prostředí postupně ukázaly, že některé druhy chobotnic (řád Octopoda) vykazují na poměry bezobratlých živočichů až neuvěřitelně vysokou míru inteligence. Chobotnice například využívají svoji schopnost měnit barvu a texturu povrchu těla, aby ukázaly své emoční rozpoložení. Potápěči dále tvrdí, že chobotnice často koukají člověku zpříma do očí a když nemají strach, natáhnou chapadlo a dotknou se například lidské ruky nebo si dokonce se zájmem prohlížejí a chapadly zkoumají předměty, které jim jsou potápěčem nabízeny. Ačkoliv je těžké hodnotu inteligence u těchto měkkýšů jakkoliv měřit, její projevy jsou nepopiratelné. (foto: Shutterstock)

Příroda

Vojenský tábor Milovice v roce 1910. (foto: Wikimedia Commons, Brück & Sohn Kunstverlag MeißenCC0 1.0)

Historie

Některé hvězdy ve vesmíru nesvítí stále stejně jasně. (ilustrace: University of SydneyCC0)

Vesmír

Vstupem USA do války přibyly na západní frontu statisíce vojáků, s jejichž pomocí se konečně podařilo zvrátit poměr sil a zajistit vítězství nad centrálními mocnostmi. (foto: Alamy)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907