Když lidé zestárnou, čas jim ubíhá rychleji. Vědci zjistili, proč tomu tak je

25.03.2019 - Stanislav Mihulka

Zdá se vám, že čím jste starší, tím čas pádí rychleji? Není to jen pocit, existuje pro to vědecké vysvětlení

<p>Zatímco v mládí máme na všechno spoustu času, ve stáří čas pádí podstatně rychleji. Vědci zjistili, proč tomu tak je…</p>

Zatímco v mládí máme na všechno spoustu času, ve stáří čas pádí podstatně rychleji. Vědci zjistili, proč tomu tak je…


Reklama

Každý z nás si to jistě pamatuje. V dětství se čas neuvěřitelně vleče. Když se dítě na něco těší a musí na to čekat, tak často dělá nepředstavitelné věci, aby mu čas utíkal rychleji. Když ale člověk zestárne, tak jakoby písek v jeho přesýpacích hodinách přeřadil na mnohem vyšší rychlostní stupeň. Čas lidem v dospělosti doslova utíká mezi prsty.

Čas je pochopitelně stále stejně rychlý. Ale američtí vědci zjistili, že během stárnutí klesá rychlost, s jakou lidský mozek vnímá a mění mentální obrazy. Právě změny mentálních obrazů přitom mozek vnímá jako plynutí času. Když se změní rychlost těchto změn, tak se pro člověka změní i jeho subjektivní vnímání času.

TIP: Ženské mozky jsou podle neurologů v průměru o 3,8 roku mladší než ty mužské

Dospělý mozek vytvoří asi 3 až 5 mentálních obrazů za sekundu, což je dané pohyby lidských očí. Oko se pohne a pak si mozek obraz po krátký okamžik fixuje a oko se nehýbe. Američané přišli na to, že děti si mentální obrazy tvoří a fixují mnohem rychleji, takže jich za sekundu vzniká větší počet. Proto se dětem zdá, že se do určitého časového úseku, třeba do jednoho dne „vejde“ více prožitého času. Den se jim tedy o poznání více vleče.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jednotliví Evropané a Asiaté mají sice z neandertálců asi jen padesátinu z celkového počtu tří miliard písmen genetického kódu, ale každý zdědil trošku jiné úseky neandertálské DNA. Celkem se tak našla v DNA dnešních lidí plná pětina dědičné informace neandertálců.

Zajímavosti

Obléhání Calais

Historie
Věda

Objekt B14-65666 vznikl v důsledky srážky dvou galaxií, k níž došlo před 13 miliardami let

Vesmír

Testování mikrorobota pro vyšetření tlustého střeva

Věda

Pivoňky jsou poměrně náročné na kvalitu přírodního prostředí a jeho změny a také se jen pomalu šíří, protože mají velká a těžká semena. I hojnější druhy mají obvykle pouze ostrůvkovitý areál, přičemž jednotlivá místa výskytu mohou být i značně vzdálená. Proto se u některých lokalit můžeme domnívat, že vznikly druhotně, zplaněním z kultury. Jestliže k tomu ale došlo ve starověku, můžeme to dnes jen stěží dokázat. Jiné druhy jsou endemité malých území, většinou hor, ze kterých se nemohly dále šířit. Mezi ně patří i tyto nejvzácnější evropské pivoňky.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907