Ten, kdo se umí dobře dívat, užasne i při pohledu na ledový masiv. Často je ale krása úplně zjevná a i relativně obyčejná místa mohou díky mrazivým teplotám dostat punc neopakovatelného kouzla
Obrovské úlomky ledovce, které jsou unášeny oceánem, působí většinou především hrozivě. Často se však ukáže i jejich mnohotvará krása, a to i v okamžiku, kdy má člověk možnost vidět také část, která je ponořená pod vodou. Tento vlně plující ledovec u východního Grónska se pomalu rozpouští, což uvolňuje vzduch, jehož bublinky jsou dobře patrné ve vodě.
Obrovská masa ledovce Perito Moreno v argentinské Patagonii je jednou z ledových ikon. Při kontaktu s pevninou občas na jeho okrajích vzniká takovýto ledově modrý most.
Niagarské vodopády udivují svou rozlehlostí za všech okolností. Jde o tři oddělené vodopády na stejnojmenné řece Niagara – na hranici mezi USA a Kanadou, konkrétně státem New York a provincií Ontario. V okamžiku, kdy mráz většinu toku zastaví a o další „zmrazení“ stále tekoucí vody se postará delší čas expozice, je pohled na vodopády monumentální.
Majitelé ovocných sadů nemají mráz v lásce a sotva se jim lze divit. Občas možná ale i oni užasnou nad tím, co dokáže s rozkvetlými stromy udělat mrznoucí déšť. Jako v případě této hrušně, kterou mráz přes noc kompletně zabalil do mrazivého hávu.
V některých případech mráz potěší nejen oko a duši, ale také tělo. Tento zmrzlý vodopád se tak stává krásnou výzvou pro ty, kdo mají odvahu a baví je šplhat po ledovém skle.
Když se dají dohromady mráz, vodopád a pod ním ukrytý prostor, vzniká jeskyně jako vystřižená z ledového království. Na tomto snímku je zmrzlý vodopád Jagala v Estonsku.
PřírodaPro vysoký vzrůst liliovníku a podzimní zbarvení listů jej v Americe někdy nazývají žlutý topol (Yellow Poplar). (foto: Wikimedia Commons, AndyScott, CC BY-SA 4.0)