Když ordinuje Dr. Google: Jak úspěšná je (samo)diagnostika pomocí internetu?

31.03.2021 - Stanislav Mihulka

Lékaři z fakulty v Bostonu se pokusili ověřit, jak moc úspěšní jsou laici při stanovení diagnózy na základě informací z internetu. Výsledek odborníky překvapil…


Reklama

Určitě to znáte. Když vás postihne nějaká záludná choroba či zdravotní problém, první volbou je „diagnostika pomocí internetu“. Internetoví lékaři samouci jsou pak pro část vystudovaných lékařů černou můrou a bývají zhusta vysmíváni a parodováni. Slovutní lékaři se proto rozhodli ověřit, jak moc úspěšní jsou v diagnostice absolventi „Vysoké školy života“ v praxi.

Doktor David Levine ze Všeobecné nemocnice v Bostonu se svými kolegy uspořádal poměrně rozsáhlý online výzkum, kterého se zúčastnilo pět tisíc Američanů. Respondenti dostali simulovaný případ choroby, která měla postihnout jim blízkou osobu. Jejich úkolem bylo podle příznaků nemoc diagnostikovat a doporučit další postup, od domácí léčby až po okamžitý převoz do nemocnice. Pak měli udělat totéž s využitím internetu. Kromě toho měli účastníci experimentu zaznamenávat míru své vlastní úzkosti.

Na diagnózy „internetových lékařů“ dohlížel tým lékařů skutečných – z Lékařské fakulty v Bostonu, kteří hodnotili správné určení diagnóz a doporučení, vypracovaných účastníky výzkumu. Výsledky byly pro badatele poměrně překvapivé. 

TIP: Surfování po internetu v práci prospívá zdraví a neohrožuje produktivitu

Ukázalo se, že „Dr. Google“ vlastně není až takovým propadákem, jak by se mohlo zdát. Zatímco offline dokázalo správně určit diagnózu 49,8 % účastníků, ve spolupráci s internetem se jejich úspěšnost zvýšila na 54 %. Průměrná doba, po kterou účastníci prohledávali internet a hledali potřebné informace, byla přibližně 12 minut, přičemž diagnózu změnilo jen 15 % z nich – 9,6 % z původně nesprávné na správnou, 5,4 % se nechalo zviklat a změnilo původně správnou diagnózu na nesprávnou. Doporučenou formu léčby přiměl „Dr. Google“ změnit u 12,8 % dobrovolníků. Úspěšnost byla v tomto případě zhruba 50:50 (6,2 % změnilo formu z nesprávné na správnou a 6,6 % naopak).

Nenaplnil se ani předpoklad, že internetová diagnostika zvyšuje u lidí míru úzkosti. Jako nejužitečnější zdrojem informací se ukázaly tradiční vyhledávače, následované specializovanými medicínskými weby. Jen malá část účastníků experimentu čerpala informace například ze sociálních sítí.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vykousat soupeře

psi a šakali
stáří:
přes 4 000 let | kde: Egypt

Psi a šakali patří mezi nejstarší, nejkrásnější a současně i nejlépe dochované hry v dějinách. Herní desku se podařilo najít v thébské hrobce a datuje se zhruba do roku 1800 př. n. l. Nalezl ji britský archeolog Howard Carter, který ovšem vstoupil do historie především jako objevitel místa posledního odpočinku faraona Tutanchamona. Stolek vyřezaný ze slonoviny, se zásuvkou na herní komponenty, dnes vystavuje newyorské Metropolitní muzeum umění. Známe však i starší kusy, a to v tisíce kilometrů vzdáleném Ázerbájdžánu, kde existuje herní deska vyrytá do skály příbytku. Je nejméně o dvě století starší než luxusní egyptský výrobek a zřejmě sloužila lidem mnohem nižšího sociálního postavení. Obliba zmíněné „deskovky“ se tedy zjevně rychle rozšířila po celém Blízkém východě i střední Asii.

Moderní název „psi a šakali“ vymyslel Carter podle tvaru hlav herních hůlek, patřících jednomu či druhému hráči. Je možné, že v historii byla hra známá spíše jako „58 děr“, což koresponduje s jejím cílem – posunout pět hůlek v dírkách tak, aby opustily herní plochu dřív než ty soupeřovy. Původní přesná pravidla však již zavál čas. (foto: Wikimedia Commons, Metropolitan Museum of ArtCC0 1.0)

Zajímavosti
Revue
Vesmír

Microsyops latidens nejspíš miloval ovoce, což mělo své následky na jeho chrupu.

Věda

Od svých afrických bratranců se lev asijský liší mimo jiné i poněkud méně bohatou hřívou, o jejímž pravém smyslu kolují četné dohady.

Příroda

Britské vojenské konzervy? Půlka mrkve, půlka brambory, dvě cibule, čtyři lžíce sádla, sůl a olej.  Vojenské konzervy značky Maconochie neměly nijak valnou reputaci.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907