Reklama


Když papež porodí syna: Obelstila tajemná Jana katolickou církev?

21.04.2018 - Gabriela Kostašová

Skutečně seděla na papežském stolci více než dva roky žena?

<p>Papež Jan VIII. porodil přímo uprostřed procesí kardinálů na římské ulici Via Sacra.</p>

Papež Jan VIII. porodil přímo uprostřed procesí kardinálů na římské ulici Via Sacra.


Reklama

Uličkou Via Sacra se ubírá honosný průvod. Papež Jan VIII. sedí zahalen v těžký plášť a spolu se skupinou kardinálů se ubírá do Lateránského kostela. Náhle se ale skupina podivně rozvlní. Jan padá z koně a na kamenné dlažbě se svíjí v obrovských bolestech! Mezi kardinály nastane zděšení. Umírá? Byl snad otráven? Vypuká panika! Jaké je však jejich překvapení, když hlava katolické církve porodí syna! Zázrak? Ne. Na papežském stolci seděla dva roky, pět měsíců a čtyři dny žena! 

Co se s ní stalo dál, přesně nevíme. Jedna verze legendy praví, že po porodu zemřela i se svým dítětem. Dav ji prý ubil k smrti! Na místě jejího skonu pak byla do chodníku zasazena dlaždice s obrázkem ženy a dítěte. Jiné prameny tvrdí, že v tichosti dožila v zastrčeném klášteře. Její syn se stal biskupem v Ostii a dokonce to dotáhl i na papeže Hadriána III. 

Chytrá, vzdělaná, ale žena

Jak se něco takového vůbec mohlo přihodit? V podstatě velice snadno. V 9. století se s ženami nakládalo jako s majetkem. Byly nevzdělané a celý svůj život trávily v domácnosti péčí o manžela a děti. Pokud se některá z nich chtěla tomuto osudu vyhnout, musela se zkrátka převléknout za muže. Johanně vlastně pohnutý osud uchystali rodiče. Byli pravděpodobně angličtí misionáři, vyslaní do Německa šířit víru. Dcera Johanna se jim narodila v Mohuči a od raného dětství se jí od rodičů dostalo na tu dobu nevídaného vzdělání. Uměla číst, psát, vyznala se v teologických textech a dokonce i v přírodním léčitelství.

Podle některých pramenů ale ve dvanácti letech osiřela. Dospívá v ženu a dál už studovat nemůže. Proto odchází jako mnich Johannes do Athén, kde přednáší na církevních školách. Podle jiné legendy žije v klášteře v Mohuči, ale zamiluje se do řeholníka Ulfiliase. Zamilovaný páreček spolu může být pouze tehdy, když uteče z Německa. Johanna se tedy převléká za muže a nějakou dobu tráví po boku svého milence v jeho klášteře. Posléze spolu skutečně odcházejí jako poutníci do Athén. Deset let tu žijí a studují, dokonce zakládají vlastní školu.

Po Ulfiliasově smrti se chce osamělá Johanna už jako Johannes Angelicus vrátit do své rodné Mohuče. Protože se ale těší pověsti významného teologa a učence, nechá se svými žáky přesvědčit a natrvalo se usazuje v Římě. Rychle stoupá na pomyslném žebříčku církevní hierarchie a nakonec je v roce 855 zvolena papežem.

Zamilovaný papež

Osudné se této vzdělané, inteligentní a na svou dobu celkem ctnostné ženě stává další citové vzplanutí. Opět se zamilovala do mnicha! Tentokrát se jmenoval Flodoros a právě s ním s největší pravděpodobností zplodila syna. Nebýt porodu v opravdu nejnevhodnější chvíli, s největší pravděpodobností by se na nic nepřišlo. Zhýralí církevní hodnostáři 9. století by papežův poměr považovali za nevinný výstřelek. Jenže to by se na papežský stolec nesměla vetřít žena! To církev nerozdýchala.

Až do 17. století nebyla existence papežky nijak zpochybňována. V katedrále v Sieně stála dokonce její socha uprostřed ostatních papežů. Zmiňuje se o ní několik historických kronik. Její jméno se objevuje i v obhajobě mistra Jana Husa před papežským koncilem v Kostnici. Pro svou vášnivou obhajobu používá i papežku Johannu a na jejím příkladě dokládá omylnost církve. 

Dokonale zametené stopy

Ale žila vůbec? O tom se dodnes přou teologové i historikové. Žádné přímé důkazy o její existenci totiž nemáme. Buď je církev pečlivě ukryla do vatikánských archivů, nebo celá legenda vznikla z obyčejné anekdoty.

Biskup Liutprand z Cremony popisuje ve své kronice příběh mladičkého papeže Johanna XI. Je údajně synem významné a zámožné šlechtičny Marozie, která ho silou svého vlivu dostala až na post samotné hlavy katolické církve. Synek se ale příliš nevyvedl. Je na matce naprosto závislý. Bez jejích rad není schopen učinit žádné významné rozhodnutí. Mezi lidmi se proto začalo o jeho matce posměšně hovořit jako o „papežce Johanně“. To ona ve skutečnosti řídí církev, ne její zakřiknutý a neschopný syn.

Nabízí se ještě jedno, mnohem prozaičtější vysvětlení. Legenda o ženě na papežském stolci možná vznikla kvůli špatné pověsti papežů Jana X., Jana XI. a Jana XII. Za nich totiž mravnost ve Vatikánu upadla natolik, že církvi v podstatě opravdu vládly spíše jejich urozené milenky, ale i milostnice z vykřičených domů.

Má dvě a správně mu visí!

Ať tak či tak, na tento nelichotivý skandál se jako památka zachoval zvláštní rituál. Až do 15. století bylo nově zvoleným papežům pohmatem prověřováno mužství. Před shromážděnými kardinály byl nešťastník usazen na speciálně upravenou židli. Měla tvar podkovy a nápadně připomínala dnešní gynekologické křeslo. Jeden z přítomných mužů poklekl a odborným pohmatem pod hábitem prozkoumal, jak to má nově zvolený papež s pohlavím.

TIP: Dívčí válka: Kdo byly české Amazonky a jaký byl jejich osud

Byla-li mise úspěšná, zvolal předepsanou větu: „Duos habet et bene pendetes,“ tedy: „Má dvě a správně mu visí.“ Dva exempláře těchto ne právě důstojných vyšetřovacích křesel se dokonce zachovaly. Jedno vlastní pařížský Louvre a druhý Vatikánské muzeum. I díky této proceduře už žádná žena na papežský stolec neproklouzla, Johanna byla tedy první a zatím i poslední papežkou v dějinách.

  • Zdroj textu:

    Otazníky historie

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Neodmyslitelnou součást sanfranciského koloritu tvoří tramvaje, tažené vpřed lany pod vozovkou.

Cestování

Na tomto snímku je výborně patrný charakteristický dlouhý, štíhlý krk, který se podobá velbloudímu

Příroda

Zařízení pro tvorbu umělé gravitace podle návrhu z roku 2004

Vesmír

Mocný císař Aurangzéb sedící na zlatém trům

Historie

Jasně modrý vodíkový vlak Coradia iLint

Věda

Japonský lehký tank Typ 95 Ha-Go, jenž se dochoval v jedno z amerických muzeí

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907