Když se Země rozhněvá (2): Varovné chvění z Oklahomy

23.07.2021 - Barbora Jelínková

Zemětřesení bývá považováno za člověkem neovlivnitelný zásah shůry. Příklady ze Spojených států ale ukazují, že stále silnější zemětřesení způsobuje například těžba ropy nebo plynu. Při tzv. frakování se do půdy pumpuje stlačená směs vody s chemikáliemi, což vede k nebezpečnému narušování podloží

<p>Při tzv. frakování se do půdy pumpuje stlačená směs vody s chemikáliemi a narušuje podloží.</p>

Při tzv. frakování se do půdy pumpuje stlačená směs vody s chemikáliemi a narušuje podloží.


Reklama

Obyvatelé některých částí USA si na zemětřesení relativně zvykli. Například v Kalifornii, ležící přímo na styku dvou litosférických desek, zaznamenají seismologové v průměru deset tisíc menších či větších otřesů ročně. Zato na opačné straně kontinentu představuje podobný geologický úkaz spíš vzácnost.  

Když v roce 2011 naměřili odborníci v oklahomském městečku Prague otřesy o síle 5,7 stupně Richterovy škály, pochopitelně je to znepokojilo. V jindy tektonicky klidné oblasti totiž nedokázali určit jednoznačnou příčinu úkazu, jenž se zapsal do kronik jako nejsilnější v historii státu. O pět let později pak pouhých 100 kilometrů na sever udeřilo ještě o desetinu stupně silnější zemětřesení, což už vědce ponouklo se na oblast zaměřit podrobněji. 

Ničivé zásahy

Ukázalo se, že Oklahoma se v poslední době otřásá výrazně častěji, než by odpovídalo statistikám: Zatímco v letech 1967–2000 tam zažili průměrně tři podobné jevy ročně, v roce 2010 jich bylo 42 a o pět let později rovnou 907. Seismologové proto nedávno obrátili pozornost od přirozených příčin k těm umělým. 

Již delší dobu se ví, že rozsáhlejší zásahy do půdy například v podobě hlubinné těžby mohou za určitých okolností vyvolat slabá zemětřesení. Ve východoamerických státech včetně Oklahomy se už od 19. století hojně stavěly vodní nádrže a ve 20. letech minulého století tam objevili ložiska ropy, načež se začalo těžit ve velkém. Všechny uvedené činnosti však mají nezanedbatelný vliv na půdní podloží: Zásahy do svrchních částí zemské kůry vyvolávají tlak, jenž drtí horninu a narušuje miliony let přetrvávající stabilitu

Obzvlášť rizikové je tzv. frakování, kdy se do země pod extrémním tlakem pumpuje směs vody a různých chemických příměsí. Účinná, nicméně ekologicky značně problematická metoda slouží k vytvoření drobných puklin, jež umožní ropě či zemnímu plynu lépe unikat na povrch. Analýza dosavadních seismologických záznamů však potvrdila, že více než polovina zemětřesení o síle přes 4,5 stupně vznikla právě v místech, kde se těží s využitím frakování.

Čekání na katastrofu

Ve studii vydané roku 2017 v časopise Seismological Research Letters identifikovali odborníci 730 míst po celé planetě, kde lidská činnost za uplynulých 150 let vyvolala nežádoucí tektonickou aktivitu. V jednom případě dosáhla dokonce 7,9 stupně, přičemž vědci varují, že seznam zdaleka nekončí a časem se patrně bude rychle rozrůstat. „Z dlouhodobého hlediska lze očekávat, že se sílící intenzitou lidské činnosti, která nějak ovlivňuje geologickou stabilitu, podobných úkazů přibude. Například současné doly jsou hlubší než kdy dřív – zasahují na míle hluboko. Nelze se pak divit, že na to Země reaguje,“ uvádí vedoucí studie Miles Wilson

TIP: Planeta plná nástrah: Kterým místům na Zemi je lépe se vyhnout

Mimochodem v Oklahomě, kde dosud nikoho ani nenapadlo se podobných katastrof obávat, uzavřelo 15 % obyvatel v reakci na to pojištění proti škodám způsobených zemětřesením. A tamní nejvyšší soud dokonce majitelům domů v dotčené oblasti umožnil v případě opakování podobného incidentu legálně žalovat stát.

Když se Země rozhněvá

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Fosilie ptakoještěra Balaenognathus maeuseri byla nalezena v německém lomu a byla popsána paleontology z Anglie, Německa a Mexika. (ilustrace: University of Portsmouth, Megan JacobsCC BY-SA 4.0)

Věda

Roztavená láva stéká z ostrova Havaj do Tichého oceánu. (foto: Shutterstock)

Příroda

V roce 2022 bylo objeveno pouhých 13 případů infekce vlasovcem medinským. Ještě v 80. letech minulého století jich byly miliony. (foto: The Carter Center, Louise GubbCC BY 4.0)

Věda

Na celém světě existuje přibližně 7 000 různých jazyků. Jen v Evropě je jich okolo 200. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Rover Ingenuity má za sebou již 40 letů v atmosféře Marsu. (ilustrace: NASACC BY 4.0)

Vesmír

Císař Karel I. provádí inspekci bosenského pluku na italské frontě. (foto: Wikimedia CommonsCC0)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907