Klima v loňském roce prolomilo obávanou hranici 1,5 °C. Jsme odsouzeni k zániku?
Teploty v loňském roce překročily „magickou“ hranici oteplení o 1,5 °C ve srovnání s předindustriálním obdobím. Co to vlastně pro planetu znamená?
Je to oficiální. Odborníci evropské Služby Copernicus pro klimatické změny (C3S) potvrdili, že během uplynulých 12 měsíců roku 2023 bylo na Zemi tepleji o více než 1,5 °C oproti předindustriální éře, tedy období mezi lety 1850 a 1900. Vlastně to není překvapení. V loňském roce se k postupujícímu oteplování planety přidal klimatický jev El Niño a výsledkem bylo pořádné horko a extrémní klimatické události s ním spojené.
Často medializovaná míra oteplení o 1,5 °C pochází z doby klimatické konference v Paříži v roce 2016, kde ji prosazovali především zástupci malých ostrovních států. Na mnoha ostrovech žijí lidé doslova jen metry nad hladinou oceánu a globální oteplování bezprostředně ohrožuje jejich domovy. Hranice 1,5 °C se stala sloganem, používaným při výzvách k radikálnímu omezení emisí uhlíku.
Magická hranice
Vědci ovšem poukazují na to, že vlastně nepanuje shoda, jak by mělo vypadat překročení uvedené hranice 1,5 °C. Většina z nich souhlasí, že by mělo jít spíše o průměr teplot z několika let a nikoliv jen jediného roku. Každopádně se ale zdá, že pokud nedojde k důraznému omezení emisí uhlíku, bude hranice 1,5 °C brzy prolomena i průměrem za několik let, zřejmě někdy ve třicátých letech tohoto století.
Můžeme tomu nějak zabránit? Podle odborníků je překročení hranice oteplení o 1,5 °C oproti předindustriálnímu období prakticky nevyhnutelné, ať uděláme cokoliv. Příčin je celá řada, v neposlední řadě i to, že ekonomika je stále závislá na fosilních palivech do takové míry, že to znemožňuje rychlou změnu na zelenou ekonomiku.
TIP: Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření: Kde bylo nejtepleji?
Znamená to, že se blížíme k bodu, z něhož již nebude návratu? Podle vědců je to dost komplikovaná otázka. Nemáme přesnou představu, kdy se odehrají události, k nimž by mohlo kvůli oteplování dojít a které by měly ohromný vliv na planetu. Jde především o možné roztání Grónského ledovce nebo uvolnění skleníkových plynů z arktického permafrostu. Jistotu máme v tom, že oteplování bude pokračovat a že bychom měli dělat maximum možného k jeho zpomalení. 1,5 °C tak nepředstavuje magickou hranici, která by měla vést ke zhroucení ledovců nebo k okamžitému zastavení oceánské cirkulace. S každou desetinou stupně oteplení se ale zvyšuje pravděpodobnost, že dosáhneme bodu zvratu.
