Reklama


Klimatická brzda: Globální oteplování zpomaluje proudy v Atlantiku

17.04.2018 - Stanislav Mihulka

Proudění v Atlantiku je teď nejpomalejší za 1 500 let. Mohlo by se úplně zastavit?

<p>Severní Atlantik s hurikánem Joaquin v roce 2015</p>

Severní Atlantik s hurikánem Joaquin v roce 2015


Reklama

Naše planeta představuje velice komplikovaně propojený systém, v němž klima úzce souvisí s oceány a naopak. Podle nedávno zveřejněných výsledků výzkumu v poslední době znatelně zpomalují proudy v severním Atlantiku, zřejmě kvůli globálnímu oteplování.

Atlantické proudění AMOC (z anglického Atlantic meridional overturning circulation) zahrnuje Golfský proud, který unáší na sever teplejší mořskou vodu v horních vrstvách Atlantického oceánu a proudění v hlubinách Atlantiku, v němž se zase na jih vrací studená voda.

TIP: Golfský proud zpomaluje. Čekají Evropu krušné časy?

Vědci zjistili, že se od poloviny 20. století proudění AMOC zpomalilo asi o 15 procent. Podle jejich odhadů je teď nejpomalejší za posledních 1 500 let a je prý ve hře možnost, že se proudění v dohledné době úplně zastaví. AMOC přitom působí na globální klima a jeho vliv lze vysledovat od monzunů v Africe a Indii až po hurikány v severním Atlantiku. Důsledky by tedy zřejmě byly mimořádně závažné.

  • Zdroj textu:

    IFL Science, Nature

  • Zdroj fotografií: NASA/NOAA GOES Project

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda

Tajemství slavné Dürerovy Růžencové slavnosti už dnes vlastně neexistuje, i když právě tento obraz je českému publiku nejpřístupnější: visí v Národní galerii.

Zajímavosti

Sonda Voyager 2 se již nachází v tzv. mezihvězdného prostoru. Aktuálně ji dělí od Země 120 AU. Její dvojče Voyager 1 se pohybuje ve vzdálenosti 150 AU.

Vesmír
Zajímavosti

Při lovu využívají lvíčci zlatí dlouhých prstů, jimiž snadno dosáhnou do nedostupných děr a skulin. Populace lvíčků zlatých přežívá v malé oblasti nedaleko brazilského Rio de Janeira.

Příroda

LeTourneau: Terénní stonožka

Obří terénní vozidlo se zrodilo v hlavě geniálního amerického vynálezce Roberta Gilmoura LeTourneaua. Délkou i provozním řešením připomíná vlak a jeho základní myšlenka vychází z lokomotivy, která díky dieselelektrickým generátorům produkuje dost energie na uvedení zbylé části soupravy do pohybu. Netřeba dodávat, že zkonstruování takového kolosu nebylo snadné, nicméně v roce 1958 konečně vznikla zcela funkční verze TC-497: poháněly ji čtyři turbínové motory s celkovým výkonem 4 680 koní, její kola měřila 3 m v průměru a celá souprava dosahovala úctyhodných 170 m. V „lokomotivě“ dokonce zbylo místo pro ubikaci, v níž mohlo žít až šest zaměstnanců. Maximální rychlost kolosu ovšem činila pouhých 32 km/h.

Funkční mnohokolka navíc bohužel přišla v době, kdy už se o přepravu těžkých břemen v terénu staraly výkonné transportní vrtulníky. Pozemní vlaky proto skončily na vrakovištích nebo v muzejních expozicích.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907