Knihovník, který přechytračil al-Káidu: Záchrana tisícileté moudrosti z Timbuktu
Stačilo málo a stovky tisíc rukopisů schraňovaných po staletí v knihovnách Timbuktu by skončily v plamenech. Národní dědictví však dokázal před náboženskými fanatiky zachránit jediný muž, se svou sítí „kulturních pašeráků“.
Knihy z Timbuktu představují jeden z největších historických pokladů afrického Mali. Badatelé zatím napočítali přes 400 tisíc dochovaných spisů, z nichž některé se datují bezmála tisíc let do minulosti. Najdou se mezi nimi i opravdové skvosty, třeba arabské překlady Aristotela, Platona či Pythagora. V době, kdy západní Evropa zažívala zhroucení vzdělanosti a kdy vědění udržovaly při životě pouze kláštery, byly police v Timbuktu plné znalostí pokrývajících širokou škálu témat – od astronomie přes medicínu, matematiku a filozofii až po islámské právo. Svazky psané převážně arabsky či v místních jazycích podávají svědectví o sofistikované západoafrické civilizaci, jež vzkvétala během zlatého věku říší Mali a Songhai.
Navzdory hrozící smrti
Spisy, které se rozcházejí s radikálním výkladem islámu – což představuje výrazně moderní fenomén – se však staly trnem v oku ultrakonzervativcům z organizace Ansar Dine napojené na al-Káidu. Ti město v roce 2012 obsadili během regionálního povstání, přičemž jejich záliba v ničení všeho, co se neobracelo k „původní čistotě“ Koránu, byla v Timbuktu dobře známá: Objevily se zprávy o boření svatyní a mauzoleí a rostly obavy, že knihovny budou další na řadě. Institut Ahmeda Baby, moderní zařízení s více než dvaceti tisíci rukopisů, se stal obzvlášť zranitelným poté, co jej džihádisté obsadili.
Abdel Kader Haidara, jehož rodina manuskripty po generace chránila, ovšem včas rozpoznal hrozící nebezpečí a zorganizoval odvážnou záchrannou operaci (viz Neohrožený knihovník). S podporou místních lidí a mezinárodních dárců zmobilizoval síť kurýrů – teenagerů, oslích karavan i lodníků – aby svazky dopravili do bezpečí. Během šesti měsíců se podařilo asi 350 tisíc textů ukrýt v kovových bednách, schovat pod zeleninou či v lodních kontejnerech, jež putovaly po řece Niger do malijské metropole Bamaka, vzdálené téměř tisíc kilometrů. Akce zahrnovala bezpočet rizik: Džihádisté prohledávali vozidla a odhalení mohlo znamenat nejen zničení kontrabandu, ale také smrt. Přesto Haidarova skupina vytrvala, poháněna vírou v globální význam artefaktů.
Knihy jsou v bezpečí
Když francouzské a malijské síly získaly v lednu 2013 Timbuktu zpět, džihádisté uprchli. Předtím však části Institutu Ahmeda Baby zapálili. První zprávy naznačovaly katastrofální ztrátu, ale díky Haidarově snaze už bylo přes 95 % rukopisů v bezpečí. Zkáze podlehlo asi „jen“ 4 200 textů – sice významných, ale přesto tvořících pouhý zlomek celku. Dnes zůstávají zachráněné poklady v Bamaku a v klimatizovaných místnostech čekají na digitalizaci, aby se zachovaly pro další staletí. Haidara sice sní o návratu svazků do Timbuktu, nicméně přetrvávající nestabilita v zemi nadále připomíná křehkost dávného dědictví.
Neohrožený knihovník
Abdel Kader Haidara se narodil v roce 1964 v Timbuktu do významné rodiny intelektuálů a sběratelů rukopisů s tradicí trvající přes čtyři století. Jeho otec Mohammed „Mamma“ Haidara, respektovaný islámský učenec a soudce, shromáždil značnou sbírku manuskriptů a cestoval po Africe, aby získal díla ze zemí jako Čad, Súdán či Egypt. Po otcově smrti se „rodinného stříbra“ ujal tehdy pouze 17letý Abdel a převzal odpovědnost za jeho uchování a rozšíření.
V letech 1984–1993 pracoval jako archivář v Institutu Ahmeda Baby – centru pro uchování písemného dědictví Mali s podporou UNESCO. Během té doby navštěvoval vesnice po celé zemi a vyjednával s rodinami o zajištění tisíců ukrytých rukopisů, které předkové zachránili při dobytí Timbuktu Maročany roku 1591. Zároveň vedl kampaň za vytvoření moderní knihovny a získal podporu z mnoha západních kulturních fondů. Po slavném přesunu spisů na počátku 21. století se přestěhoval do Bamaku, kde nyní artefakty uložené v odpovídajících podmínkách čekají na digitalizaci.
