Kolik času tráví astronauti před startem v karanténě?

24.10.2020 - Michal Švanda


Reklama

Prostory kosmických lodí a orbitálních stanic jsou omezené, vzduch se v nich neustále cykluje a astronauti tam setrvávají dlouhé dny bez možnosti své dočasné obydlí opustit. Účinnost filtrů v systému není stoprocentní, případný výskyt patogenů se proto v tak malém prostoru eliminuje pouze velmi obtížně. Nehledě na fakt, že viry a bakterie ulpívají také na površích a ovládacích prvcích, u nichž se členové posádek střídají. 

Ukázkou toho, jak může situace s bacilem na palubě dopadnout, se stala mise Apollo 7, kterou provázely drobné technické problémy s topením. Během 11denního letu se postupně všichni astronauti nakazili virovou rýmou, což jim značně komplikovalo plnění povinností.

TIP: ISS je v době pandemie nejbezpečnějším místem: Díky rýmě Waltera Schirry

Proto se dnes účastníci misí několik dní před startem (obvykle 10–14) uchylují do jakési formy karantény. Neznamená to, že by posádka zůstala zcela izolována od okolí, ale po toto období se přísně omezují její přímé styky se zdravotně neprověřenými osobami, včetně členů vlastní rodiny. Cílem je minimalizovat riziko zavlečení nakažlivé choroby na oběžnou dráhu. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Opičí neštovice jsou onemocněním vyvolaným virem rodu Ortopoxvirus z čeledi Poxviridae. Virus se obvykle na člověka přenáší kousnutím, škrábnutím nebo přímým kontaktem s krví infikovaných živočichů. 

Věda

Nejvyhlášenějším resortem pro římskou smetánku bylo v antice Baiae.

Historie

První tank Heavy Mark I měl osmičlennou osádku, přičemž polovinu zaměstnaly motory a řízení stroje.

Válka

Ježura australská při hledání své oblíbené potravy – mravenců.

Příroda

Pěstitelskou doménou singapurské botanické zahrady se staly orchideje.

Zajímavosti

Utkání dvou černých děr

Tento snímek vznikl kombinací dat v oboru rentgenového záření z družice Chandra X-ray Observatory a fotografie ve vizuálním oboru, pořízené pomocí HST. Představuje galaxii NGC 6240, která je od Země vzdálena 400 milionů světelných roků a promítá se do souhvězdí Hadonoše.

Uprostřed snímku jsou dvě černé díry, které od sebe dělí vzdálenost 3 000 světelných let. Jsou viditelné jako jasné bodové zdroje rentgenového záření. Nakonec se pravděpodobně přiblíží k sobě a splynou v jednu velkou černou díru.

Co se stane, když se tyto exotické objekty začnou navzájem ovlivňovat, zůstává pro astronomy zatím hádankou. Jedno je však jisté: uvolní se při tom obrovské množství energie a do prostoru budou vyslány gravitační vlny. (NASA/CXC/MIT/C.Canizares, M.Nowak, CC0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907