Kolik družic už zkoumalo komety?

15.06.2019 - Michal Švanda

<p>Jedním z posledních návštěvníků komety byla úspěšná sonda Rosetta</p><p> </p>

Jedním z posledních návštěvníků komety byla úspěšná sonda Rosetta

 


Reklama

Výzkum vlasatic tvoří důležitou součást astrofyziky Sluneční soustavy. Podle odborníků v nich lze totiž nalézt úplně primitivní materiál, z nějž náš solární systém vznikal. Studium komet tak představuje významnou sondu do minulosti. Zkoumání a sběr vzorků však musejí probíhat přímo na místě a mohou být vcelku komplikované: Aktivní vlasatice je bohatým zdrojem rychle se pohybujících prachových zrn, jejichž úder může být pro přilétající družici smrtelný. Přesto množství sond ve zmíněných misích uspělo.

TIP: 10× sondy, které změnily Sluneční soustavu

Historické prvenství drží International Cometary Explorer, vypuštěný v roce 1978 k průletové misi kolem komety 21P/Giacobini–Zinner. Sonda byla úspěšná a stala se předvojem celé flotily družic, které z různých pohledů i vzdáleností studovaly Halleyovu kometu při průletu v roce 1986. Pětice sond vyslaná velmocemi z obou stran železné opony přinesla důležité poznatky o vlasaticích jako tělesech. Od té doby se podařilo zdárně vyslat další čtyři automaty k různým objektům s odlišnými vědeckými cíli. Například sonda Stardust přivezla na Zemi prachová zrna získaná v blízkosti komety Wild 2, zatímco Rosetta strávila dva roky intenzivním pozorováním vlasatice 67P/Čurjumov–Gerasimenko.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru

  • Zdroj fotografií: ESA



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Privilegované mayské ženy mohly být zdatné bojovnice. (foto: Shutterstock)

Věda
Vesmír

Mladotovský palác známý jako „Faustův dům“ stojí na místě, kde se údajně dříve nacházelo pohanské obětiště. (foto: Wikimedia Commons, MankaCC BY-SA 3.0)

Historie

Arové jsou velcí papoušci, mohou měřit až 90 cm a vážit až 1,5 kilogramu. (ilustrační foto: PixabayCC0)

Revue

Dav před Buckinghamským palácem 4. srpna 1914, kdy země vstoupila do války. (foto: Shutterstock)

Válka

Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, aktuálně se ale vyskytuje i v Severní Americe a v Evropě. Zatím nejsevernější doložený nález pochází ze Švédska. (foto: Flickr, Gilles San Martin, CC BY-SA 2.0)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907