Komby jižní: Pojídači pryskyřice, kteří se omývají močí

Komba jižní je už od pohledu pozoruhodné stvoření. Mají skvělý zrak i sluch a ušima pohybují jako kočky. Stále není zcela jasné, proč mají ve zvyku umývat si končetiny vlastní močí.

13.11.2021 - Marek Telička



Komba jižní (Galago moholi) je drobný primát z čeledi kombovitých (Galagonidae). Dorůstá délky 14–17 centimetrů a ocas přidává dalších 11 až 28 centimetrů. Samci jsou asi o 10 % těžší (mezi 160 a 255 gramy) než samice. Komby mají nesmírně velké oči, které jim pomáhají při hledání potravy během nočních výprav. Rovněž sluch mají pozoruhodný, jak naznačují obrovské uši, které jsou v poměru k velikosti těla největší mezi všemi primáty. Tato zvířata navíc dokážou s ušima nezávisle pohybovat, podobně jako kočky. 

Živí se hmyzem, především motýly, můrami a brouky, a také pryskyřicí ze stromů. Pryskyřice tvoří velkou část jejich potravy a nejdůležitější jsou pro ně z tohoto hlediska stromy akácie dlouhotrnné (Acacia karroo), akácie zkroucené (Acacia tortilis) a akácie arabské (Acacia nilotica)

TIP: Nepatrný nártoun filipínský: Nejokatější stvoření světa

Komby žijí v malých rodinných skupinách. Vzhledem k tomu, že 70 % času, kdy jsou vzhůru, se pohybují relativně samostatně, dorozumívají se i na větší vzdálenosti hlasitým voláním. Pravděpodobnou součástí jejich pachové komunikace je zvyk umývat si končetiny vlastní močí. Toto chování bylo pozorováno zejména u dominantních samců. Není ale vyloučeno, že si komby jen vlhčí tlapky, aby se lépe udržely na větvích stromů.


Další články v sekci