Kompaktní kulomet Ultimax 100: Ze Singapuru do celého světa

Když se řekne Singapur, zřejmě si představíme neuvěřitelně pořádný a čistý městský stát, jenž se zabývá zejména obchodem a bankovnictvím. Daleko méně známý je však fakt, že Singapur patří i mezi významné producenty a exportéry vojenské techniky. Dokonce i v Armádě ČR lze narazit na 40mm granátomety pocházející z tohoto malého státu ležícího téměř na rovníku. Ale za snad vůbec nejzdařilejší pěchotní zbraň, jakou vyspělý singapurský zbrojní průmysl zkonstruoval, se považuje vynikající lehký kulomet Ultimax 100.

Lehký kulomet pro Asii

Singapur si zakládá na tom, že disponuje sice početně malými, ale kvalitními ozbrojenými silami se špičkovým výcvikem a výbavou, jejíž značná část pochází z domácí produkce. Roku 1978 proto singapurská armáda požádala zbrojovku CIS (Chartered Industries of Singapore) o vyvinutí nové pěchotní samočinné zbraně, která bude svými rozměry a hmotností odpovídat spíše útočné pušce, bude však určena pro plnění role automatické podpůrné zbraně pěchotního družstva, tedy vlastně lehkého kulometu. 

Dodejme, že podle dosti podobných požadavků byl zkonstruován také známý 5,56mm kulomet FN Minimi. V zájmu splnění tohoto úkolu najala společnost CIS i opravdovou „celebritu“ mezi tvůrci zbraní, amerického inženýra Jamese Sullivana, který stál také za designem automatické pušky AR-18, na jejíž produkci zakoupila firma CIS licenci. 

Na bázi mechanismu této zbraně byl zahájen program vývoje lehkého kulometu, který by byl vhodný i pro příslušníky národů jihovýchodní Asie. Ti bývají obvykle menších postav, a proto pro ně obsluha standardních lehkých kulometů představuje náročnější úkol než pro vojáky západních zemí. Kulomet dostal název Ultimax 100 (občas se používá jen zkrácená forma U100), avšak první prototypy a předsériové kusy varianty Mark 1 nebyly moc zdařilé. 

Trpělivá práce konstruktérů ale nakonec vedla k úspěchu, a tak mohla roku 1982 začít plnohodnotná sériová produkce pro singapurskou armádu. A skutečně se povedlo splnit i onen požadavek, aby se kulomet obsluhoval podobně jako útočná puška, čemuž fakticky odpovídá i jeho design a ergonomie, díky které trochu připomíná jakousi hypermoderní obdobu známého samopalu Thompson. Kromě pažby a pistolové rukojeti má totiž ještě další pistolovou rukojeť pod předpažbím a bubnový zásobník. Chování zbraně při střelbě dávkou je mimořádně klidné, kulomet se ovládá velmi lehce, a to dokonce natolik, že s ním lze bez problémů vést i mířenou automatickou střelbu s opřením o rameno.

Patentovaný „konstantní zákluz“

Ultimax 100 bývá mnohdy označován za nejlehčí a nejsnadněji ovladatelný lehký kulomet na světě. Vděčí za to především pozoruhodné konstrukci funkčního mechanismu. Jak již bylo zmíněno, vychází z principu pušky AR-18. Zdrojem energie jsou prachové plyny odebrané z hlavně, jež pohánějí píst v trubici nad hlavní. Píst je propojený s otáčivým závěrem, pro jehož uzamykání slouží celkem sedm ozubů. 

Zbraň střílí z otevřeného závěru, ale až po výstřelu začne pracovat originální systém, jenž představuje nový patent singapurských konstruktérů a označuje se jako „konstantní zákluz“. Směrem vzad se pohybující závěr totiž není zastaven nárazem o zadní stěnu pouzdra závěru, jako je tomu u většiny podobných zbraní, nýbrž soustavou pružin, které mají přesně vypočítané chování, aby vrátily závěr do přední pozice a současně utlumily náraz. Výsledkem je dramatické snížení zpětného rázu, který je menší než u většiny pušek, a proto se kulomet Ultimax 100 ovládá tak snadno. 

Používá standardní střelivo NATO ráže 5,56 × 45 mm a byl pro něj vyvinut speciální bubnový zásobník na 100 nábojů. Je zhotoven z plastu, takže je možné snadno kontrolovat počet zbývajících nábojů, a dodává se i zvláštní pouzdro, ve kterém se přenáší čtveřice těchto zásobníků.

Často uváděná informace, že se v kulometu dají používat i standardní zásobníky pro pušky M16 na 20 nebo 30 ran, není úplně přesná; tyto zásobníky se do kulometu skutečně zasouvat dají, ovšem až po úpravě, která spočívá ve vyvrtání dvou malých otvorů na horní straně zásobníku. Součástí zbraně Ultimax 100 je i sklopná dvojnožka a dodává se též rozsáhlá nabídka příslušenství, která obsahuje (u kulometu hodně neobvykle) i tlumič hluku a bodák. Naopak celkem normální součástí je lafeta, na kterou lze uchytit dvojici kulometů. 

Původní sériová verze Mark 2 s pevnou hlavní byla záhy nahrazena verzí Mark 3, u níž lze pomocí rukojeti hlaveň snadno vyměnit. Ke každému kusu kulometu se proto dodávají dvě hlavně. Standardní hlaveň měří 20 palců (508 mm), ale vyrábí se i zkrácený model „Para“ s hlavní o délce 13 palců (330 mm), a dokonce i superkrátká obměna „VIP Protection“ neboli „Assault“ s hlavní dlouhou jen 10,5 palce (270 mm).

Války na Balkáně a porážka v USA

Již brzy po svém příchodu na světový trh byl kulomet Ultimax 100 zhodnocen jako vynikající zbraň, určitě jedna z nejlepších ve své kategorii. Jeho komerční úspěch ovšem patrně poněkud zaostal za původními očekáváními, jednak kvůli samotnému původu, protože Singapur prostě nemá (na rozdíl od amerických a evropských zemí) širokou síť „věrných“ odběratelů zbraní, jednak kvůli tomu, že přišel na trh několik let po jiné podařené zbrani FN Minimi. Řada států, které se rozhodly pro minimi, by za jiných podmínek asi sáhla po kulometu Ultimax 100. Ten byl exportován do deseti zemí; kromě čtveřice států jihovýchodní Asie (Brunej, Indonésie, Filipíny a  ajsko) se jedná o Peru, Chile, Maroko, Zimbabwe, Slovinsko a Chorvatsko. 

Snad největšího věhlasu dosáhl v posledně zmíněném státě, který koupil tyto zbraně během první poloviny 90. let, takže kulomety Ultimax 100 v rukou Chorvatů zasáhly do krvavých konfliktů v Srbské Krajině a Bosně. Zbrojní firma STK (Singapore Technologies Kinetics), nástupce korporace CSI, se snažila s kulometem prosadit dokonce i v USA, přesněji u tamní námořní pěchoty v rámci projektu Infantry Automatic Rifle, pro který vyvinula novou variantu Mark 4. Ta měla schopnost pálit rovněž jednotlivými ranami (základní model pálí jen dávkami) a daly se v ní používat neupravené standardní zásobníky pro pušky M16, a to včetně dvojitých bubnových Beta C-Mag na 100 nábojů. Přibyla sklopná pažba a lišta Picatinny, díky níž se daly na zbraň instalovat nejrůznější zaměřovače.

Výběrové řízení však nakonec vyhrála německá puška HK416. V nabídce firmy STK dnes kromě modelu Mark 3 figuruje rovněž kulomet Ultimax 100 Mark 5, v podstatě jen mírně upravená verze provedení pro USA. Kulomet bývá namontován i na některých vozidlech singapurské armády. Jeho sériová produkce stále pokračuje nejen pro domácí ozbrojené síly, ale i pro případné další zájemce ze zahraničí, které lákají kvality této vynikající zbraně.

---

Čtěte také:

Kulomet vzor 59: Kontroverzní pomocník československé armády

Za první republiky patřily čs. lehké i těžké kulomety na světovou špičku. Na jejich úspěchy měl poté navázat univerzální kulomet vz. 59, jenž však kvalitami za svými předchůdci značně zaostal