Komu patří Měsíc?

04.02.2017 - Michal Švanda

Povrch Měsíce -<p>Nikdo nemůže na povrchu Měsíce vlastnit ani kousek půdy</p>
Povrch Měsíce -

Nikdo nemůže na povrchu Měsíce vlastnit ani kousek půdy


Reklama

Podlehli jste množícím se nabídkám soukromých firem a koupili si pozemek na Měsíci? Nebo jste si dokonce „pořídili“ hvězdu? Možná vás zklame zjištění, že certifikát o vlastnictví, který vám daná společnost poslala, má hodnotu maximálně onoho potištěného papíru. V roce 1967 byla totiž uzavřena a většinou zemí ratifikována Smlouva o zásadách činnosti států při výzkumu a využívání kosmického prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles (v českém právním systému jde o zákon č. 40/1968 Sb.). Uvedený dokument mimo jiné deklaruje, že vesmírný prostor patří všemu lidstvu a žádný stát si jej nemůže nárokovat. Je asi jasné, že v okamžiku setkání s vyspělou mimozemskou civilizací bude nutné tuto smlouvu přepracovat…

Nicméně „lunární makléři“ využili již kolem roku 1980 fakt, že smlouva zavazuje explicitně státy, nikoliv soukromé osoby. Podle zásady, že lidé mohou činit vše, co jim zákon nezakazuje, proto usoudili, že soukromníci vesmírná tělesa vlastnit mohou; Měsíc si tak „přisvojili“ a od té doby na něm prodávají pozemky – a podle všeho jim obchod jen kvete. Jde však o podnikání za hranou právních předpisů. A navíc, svůj pozemek na místě nejspíš nikdy neobhlédnete, a jeho vlastnictví je tak v každém případě nesmyslné.

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 5/2016

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Autoportrét roveru Curiosity na náhorní plošině Naukluft na úpatí Mount Sharp.

Vesmír

Nesourodá dvojice z Pompejí zahynula strašnou smrtí v pyroklastickém mračnu.

Věda

Landwasserský viadukt je jednokolejný šestiklenbový zakřivený železniční viadukt, který se vine nad švýcarskou říčkou Landwasser a spojuje zastávky Alvaneu a Filisur. Na své jihovýchodní straně ústí do 216 metrů dlouhého Landwasserského tunelu. Viadukt navrhl Alexander Acatos a v letech 1901 až 1902 jej postavila firma Müller & Zeerleder. Stavba, která se nachází ve výšce přes tisíc metrů nad mořem, je 65 metrů vysoká a na délku měří 136 metrů. Od roku 2008 je viadukt součástí kulturního dědictví UNESCO.

Zajímavosti
Revue

Situace zachycená na tomto snímku nebývá příliš často k vidění. Obrázek samice medvěda hnědého s mládětem na zádech má však logické vysvětlení.

Příroda

Interiér londýnské kavárny na přelomu 18. a 19. století. Ženská petice proti pití kávy vylíčila kafaře jako neschopné impotenty.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907