Koně z Pleistocenního parku by mohli zachránit tající permafrost na Sibiři

20.03.2020 - Stanislav Mihulka

Proti neblahým důsledkům oteplování na Sibiři pomáhá pasení velkých býložravců

<p>Koně v Pleistocenním parku</p>

Koně v Pleistocenním parku


Reklama

Země se otepluje, pozvolna roztává i permafrost – věčně zmrzlá půda na Sibiři. A zdejší bakterie začínají rozkládat organickou hmotu, která tu byla po dlouhé tisíce let zmrzlá na kámen. V důsledku toho se z permafrostu, nejen na Sibiři, ale i jinde ve světě, uvolňuje stále větší množství oxidu uhličitého a metanu, což jsou dva významné skleníkové plyny, které dále přispívají k oteplování

Zatím není jasné, jak je tento proces intenzivní, a jaké množství metanu a oxidu uhličitého se při tom uvolní. Někteří odborníci se ale obávají, že by emise skleníkových plynů z permafrostu mohly převýšit naše lidské emise, což by byl závažný problém. Proto se nyní snaží vymyslet různé postupy, jimiž bychom mohli emise skleníkových plynů z permafrostu udržet pod kontrolou.

TIP: Narůstající hrozba: Na Sibiři našli 7 tisíc bublin metanu hrozících explozí

Jednu ze zajímavých možností nabízí Pleistocenní park. Vědci z Ruska i dalších zemí se na Sibiři snaží obnovit dávná společenstva velkých živočichů, kteří v těchto končinách kdysi žili. Mamuti teď sice nejsou k dispozici, ale v Pleistocenním parku chovají celou řadu schopných býložravců. Začínali s odolnými jakutskými koni ze Sibiře a postupně přidávají další druhy.

Nedávný význam ukázal, že když v Pleistocenním parku pasou průměrně 114 býložravců na kilometr čtvereční, dochází zde k poklesu vrstvy sněhu na polovinu. A právě tohle by podle výpočtů mělo omezit nárůst teplotu v permafrostu na polovinu a snížit emise z něj až o 80 procent.

  • Zdroj textu:

    IFL Science

  • Zdroj fotografií: Pleistocine Park

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Bílý slon je absolutní a finančně velmi nákladnou přítěží, kterou ale nemůžete nepřijmout

Historie
Válka

Dineobellator žil ve světě těsně před dopadem osudového meteoritu.

Věda

Slayton během výcviku na trenažéru v Houstonu - lékaři mu diagnostikovali vzácnou srdeční vadu. Ani je však nenapadlo ho vyřadit z přípravy ke kosmickým letům.

Vesmír

Historie Leptis Magna byla krátká, avšak oslňující. Město vzniklo v 7. století př. n. l. coby obchodní přístav Féničanů a dlouho tvořilo součást Kartága. 

Cestování

V minulosti byly zaznamenány i případy, kdy matka dokázala zachránit svému dítěti život právě díky onomu nedefinovatelnému pocitu, který jí našeptával, že se dítě ocitlo v ohrožení. 

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907