Konec jedné éry: Evropa oficiálně zakázala používání E171 v potravinách

Titanová běloba se v potravinářství používala déle než století. Její éra ale pomalu končí – od roku 2022 se v evropských potravinách nesmí oxid titaničitý používat

14.10.2021 - Stanislav Mihulka



Oxid titaničitý, tedy sloučenina kyslíku a titanu, má v dnešní době široké spektrum využití. Označuje se též jako titanová běloba a používá se jako pigment do nátěrových hmot, jako hydrofobní materiál na rozmanité povrchy, v kosmetice i při výrobě elektroniky. Doposud se také hojně využíval jako bílé barvivo při výrobě potravin. Jak se ale zdá, jeho kariéra v potravinářství se chýlí ke konci.

Členské státy Evropské unie v těchto dnech daly na doporučení panelu expertů a formálně zakázaly používat látku E171, což je kód označující právě zmíněný oxid titaničitý, ve všech potravinách, počínaje rokem 2022. Jde o očekávaný krok – již letos v květnu změnil Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) svůj postoj a už oxid titaničitý nepovažuje za bezpečnou přísadu do potravin.

Pryč s nanočásticemi

V poslední době vědecké týmy přehodnocují bezpečnost mnoha látek přidávaných do potravin, které byly donedávna považovány za bezpečné. Jde především o látky ve formě nanočástic, což se týká i oxidu titaničitého. Titanová běloba se masově vyrábí a používá v potravinářství již déle než století a například v USA se vyskytuje ve více než 11 tisících různých potravinách a nápojích.

TIP: Hodná a zlá éčka: Obejdeme se bez nich? A jak se v nich vyznat?

Oxid titaničitý je v evropském potravinářství na ústupu vlastně již několik let, například ve Francii bylo jeho používání v potravinách zakázano již v roce 2019. Nová regulace Evropské unie by teď měla odchod oxidu titaničitého z potravinářství podstatně urychlit. Podle kritiků těchto opatření jde o rozhodnutí na základě podezření a předběžné opatrnosti, než prokázaných škodlivých účinků, v každém případě konec používání oxidu titaničitého znamená také konec jedné éry.

Nebezpečná „éčka“

E110 – žluť SY (Cl potravinářská žluť 3) je nevhodná pro děti, způsobuje alergie a astmatické záchvaty, a má nejspíš i karcinogenní (rakovinotvorné) účinky. Vyskytuje se v likérech, sladkostech, hořčici a instantních polévkách.

E132 – Indigotin (Cl potravinářská modř 1). Nadměrná konzumace této pochoutky může vést k nevolnosti, zvracení, závratím. Neúměrně zvyšuje krevní tlak a může spustit alergické reakce. Objevuje se v tmavých sladkostech a čokoládách, mražených výrobcích a všude tam, kde je modrá barva.

E133 – Brilantní modř FCF (Cl potravinářská modř 2) může způsobovat u dětí hyperaktivitu, a hrozí i rakovinotvorné účinky pro člověka. Běžně na ni narazíme v „borůvkových“ nebo „hroznových“ produktech.

E210 – Kyselina benzoová patří mezi vynikající konzervanty. Avšak její konzumace může u citlivých lidí vyvolat až anafylaktický šok, nebo v lepším případě jen kopřivku. Její doménou jsou sladkokyselé omáčky, kuchyňská dochucovadla a nekvalitní kečupy.

E951 – Aspartam, syntetické sladidlo. Používá se jako náhražka cukru k běžnému slazení, k výrobě sypkých nápojů, žvýkaček, jogurtů, dezertů, mražených krémů, majonézy, hořčice, nakládané zeleniny a ovoce. U citlivých osob může vyvolat závratě, bolení hlavy, vyrážky, u dětí pak i poruchy chování. Zvláštní pozor by si na něj měly dát těhotné a kojící ženy.


Další články v sekci