Připojení Rakouska k Německu by pro císaře Karla znamenalo konec všech snů o návratu na trůn
Císař Karel Habsburský se musel 11. listopadu vzdát podílu na vládě a odejít do ústraní. S rodinou opustil revoluční Vídeň a uchýlil se na zámek Eckartsau. Prozatímní německé národní shromáždění vyhlásilo 12. listopadu 1918 republiku Německé Rakousko, císařova práva přeneslo na státní radu a zrušilo všechna privilegia Arcidomu habsburského.
Bývalý císař Karel, byť byl v očích světa nyní už jen soukromníkem, se do konce života nevzdal úmyslu znovu se na trůn vrátit. Věděl, že musí – aby k tomu mohlo dojít – udělat několik věcí, především ale zabránit anšlusu Rakouska k Německu a uspořádat věci v Uhrách. Ve snaze o jejich úspěšné prosazení se silně angažoval. Rakouská delegace přijela na mírová jednání do Saint Germain-en-Laye s pevným úmyslem prosadit připojení k Německu. Karel si uvědomoval, že tomu je třeba zabránit za každou cenu. Pokládal za nezbytné posilovat nechuť dohodových spojenců vůči Německu a vzbuzovat v nich náladu proti každému jeho posílení.
TIP: Selhání evropské diplomacie: Rozpoutaly versailleské smlouvy další válku?
Opět využil pomoci svého švagra prince Sixta, který s podporou vlivných přátel, především francouzského maršála Lyauteye, vstoupil do kontaktu s francouzskou vládou. Princové Sixtus a Xavier v únoru 1919 v Londýně přesvědčili britského ministerského předsedu Lloyda George, aby se postavil proti anšlusu. Když se navíc Clemenceauovi, který byl z principu proti jakémukoli posilování Německa, podařilo přesvědčit vůdce americké delegace plukovníka House, že není myslitelné, aby Německo vyšlo z prohrané války větší, než do ní vstupovalo, objevilo se konečně v mírové smlouvě uzavřené mezi Německem a vítěznými spojenci 28. června 1919 ve Versailles ustanovení, které spojení obou států zakazovalo. Německé Rakousko navíc muselo být přejmenováno na Rakouskou republiku.
RevueVedle pilota má Air Car pojmout i trojici spolucestujících. (foto: Profimedia/Lazzarini Design)
VědaArcheologům se poprvé podařilo nalézt zbytky dřevěných hrotů z římské éry, které měly odradit útočníky. Hroty fungovaly podobně jako ostraný drát nebo žiletkový plot. (ilustrační foto: Unsplash, Hunter James, CC0)
HistorieStříbro nalezené v Kutné hoře vedlo krále k vydání horního zákoníku a ražbě pražských grošů, „tvrdé měny“ středověku. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)