Konec sýčkování v Čechách? Sýčků obecných je u nás čím dál méně

27.01.2021 - Denisa Mikešová

Ještě v 50. letech 20. století býval sýček obecný spolu s puštíkem naší nejrozšířenější sovou. Dnes se jedná o druh velmi vzácný, dokonce kriticky ohrožený…

<p>Sýček obecný je velký zhruba jako kos, takže není problém jej v krajině přehlédnout. Člověk si jej většinou všimne díky jeho charakteristickému hlasovému projevu.</p>

Sýček obecný je velký zhruba jako kos, takže není problém jej v krajině přehlédnout. Člověk si jej většinou všimne díky jeho charakteristickému hlasovému projevu.


Reklama

Původně sýček obecný (Athene noctua) obýval malé, řídké lesy a otevřenou krajinu se solitérními stromy, sady a staré aleje. Zde hnízdil ve stromových dutinách. Když v krajině výrazně ubylo stromů s dutinami, přestěhoval se do těsnějšího sousedství s člověkem a začal se zabydlovat v hospodářských staveních, výklencích budov a v okrajových částech měst. Jsou známy i výjimečné případy, kdy tento ptačí druh dokonce obsadil zemní noru.

Nástrahy kulturní pouště

Sýček obecný dnes patří mezi druhy ptáků, které z naší krajiny ubývají závratným tempem. Celkový pokles populace na území Česka v posledních desetiletích přesahuje 90 %. Podle odhadů u nás přežívá méně než 100 párů. Podobně nepříznivá situace je pro sýčky i v dalších zemích Evropy. Z některých lokalit (týká se to zejména střední Evropy) druh vymizel úplně. V současnosti asi nejsilnější populace sýčků (5 000–10 000 párů) žije ve Velké Británii, kam byly tyto sovy introdukované v 19. století. 

Jak to v podobných případech bývá, příčin katastrofálního úbytku sýčků je víc, jsou vzájemně provázány a navzájem se posilují. Jako nejvýznamnější můžeme jmenovat razantní mizení doupných stromů v krajině; používání chemie, zejm. rodenticidů a insekticidů, které snižují potravní nabídku (sýček se živí převážně drobnými hlodavci, hmyzem a žížalami); rekonstrukce budov spojené s uzavíráním půdních prostor a různých dutin (větracích otvorů); stále větší hustotu silniční dopravy (sýčci přeletují otevřená prostranství nízko nad zemí, takže srážka s jedoucím automobilem je velmi pravděpodobná) a vyloučit zřejmě nelze ani vzestup početnosti domácích koček a kun.

Pomoc z rukou odborníků

Sýčci jsou převážně stálí ptáci, kteří jsou věrní svým lokalitám. Ani odrostlá mláďata se příliš nevzdalují od rodného hnízda a obvykle obydlí oblast do 10 km od hnízdiště. Tento fakt samozřejmě neprospívá populaci sýčků, která se v Česku vyskytuje jen ostrůvkovitě. Výhledově se to může odrazit ve ztrátě genetické variability, což znamená také snížení schopnosti populace přizpůsobovat se změnám prostředí a vést ke snížené reprodukci v důsledku příbuzenského páření.

Naštěstí se některé zoologické zahrady (např. Zoo Plzeň, Zoo Ostrava …) a záchranné stanice (např. ZS Bartošovice) zabývají projekty regionálního záchranného programu sýčků, v jehož rámci monitorují sýčky v terénu, vyvěšují pro ně budky a snaží se odchovat mláďata, která by eventuálně mohli vypustit do volné přírody. Snad se tedy sýčkům u nás bude blýskat na lepší časy, neboť momentálně je tato malá sovička u nás na pokraji vyhynutí.

Bydlí u vás sýček?

Pokud si myslíte, že jste ve svém okolí zaznamenali výskyt sýčků, je to první předpoklad pro jejich účinnou ochranu. Ale jak bezpečně poznáte, že se jedná právě o sýčky? Nejsnáze je odhalíte v předjaří, kdy probíhá páření a sýčci se ozývají nezaměnitelnými hlasovými projevy.

Sýčka můžete i zahlédnout, zejména jak přeletuje v obloucích (podobně jako šplhaví ptáci) s plynulými rázy křídel a se střídavým, krátkým plachtěním. Při vyrušení podřepává: vytahuje se do výšky a vzápětí se přitiskne k podkladu; syčí a klape zobákem (hlavně v blízkosti hnízda). Velikostí se dá opticky přirovnat zhruba ke kosovi. 

Pozor na smrtící pasti

Sýčci s oblibou prolézají úzkými otvory, což se jim stává osudným v případě různých šachet a rour, které ústí pod zemí. Po hladkých, kolmých stěnách totiž sovy nedokážou vylézt ven a hynou. Proto je potřeba vývody všech takových – byť neúmyslných – pastí opatřit pletivem. Krom sýčků to bude prospěšné například i pro sovy pálené a netopýry.

TIP: Nebojácný lesní duch: Puštík bělavý - „neviditelná“ sova

V případě, že byste pro sýčky něco rádi udělali, můžete se obrátit na dobrovolné ochránce přírody, kteří v rámci ČSOP realizují praktická opatření na ochranu vybraných druhů dravců a sov. Bohužel naše příroda je už ve stavu, kdy se bez účinných ochranářských opatření a správně zaměřených lidských aktivit neobejde. Což se netýká jenom mizející populace sýčků.

Sýček obecný (Athene noctua)

  • Řád: Sovy (Strigiformes)
  • Čeleď: Puštíkovití (Strigidae)
  • Velikost: Délka 23–27,5 cm, hmotnost 150–250 g, rozpětí křídel 50–57 cm.
  • Vzhled: Poměrně ploché temeno (zezadu je na něm kresba tzv. „nepravé tváře“), dlouhé nohy a krátký ocas. Svrchu je peří hnědé, bíle kropenaté, na temeni jemněji, na hřbetě výrazněji. Břicho je bělavé, hustě hnědě čárkované. Bělavé šikmé obočí dodává sýčkovi „přísný“ výraz. Oči jsou žluté. 
  • Potrava: Hmyz, drobní hlodavci, malí ptáci, mláďatům jsou přinášeny jako hlavní složka potravy žížaly. 
  • Hnízdění: Hnízdit začíná nejčastěji v dubnu, samice snáší 3–6 vajec. Doba sezení je zhruba 28 dnů, doba hnízdní péče o mláďata cca 4 týdny.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zredukování počtu bizonů v parku je potřeba k udržení rovnováhy v tamním ekosystému a využití dobrovolníků je pro úřady levným způsobem, jak tohoto cíle dosáhnout.

Zajímavosti

Podle vědců z Oxfordu neexistují žádné důkazy o souvislosti mezi používáním moderních technologií a duševním zdravím dospívajících.

Věda

Venuše na snímku zařízení WISPR, během třetího průletu Parker Solar Probe kolem Venuše.

Vesmír

Pařížané byli na zimní záplavy zvyklí, nečekali však, že roku 1910 dostanou tak obrovské rozměry. 

Historie

Britský generál Douglas Haig dokázal přežít válku v relativním dostatku - polní pošta mu doručovala lososí i tetřeví maso, kvalitní francouzská vína nebo třeba brandy.

Válka

Labyrint je symbolem mediteránu, a rovněž tvoří kamennou dominantu na dně lomu v Pavlíkově botanické zahradě.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907