Kontroverzní experiment: Čína uvažuje o páření myší a opic ve vesmíru
Čínští vědci připravují z vědeckého pohledu fascinující, nicméně eticky kontroverzní experiment – na vesmírné stanici Tchien-kung se chtějí pokusit o páření myší a opic
Čínská vesmírná stanice by se mohla stát dějištěm z vědeckého pohledu fascinujícího, nicméně eticky značně kontroverzního experimentu. Čínští vědci by se na ní rádi pokusili o reprodukci zvířat, konkrétně myší a makaků. Místem experimentu by se měly stát biologické boxy modulu Wen-tchien na stanici Tchien-kung. Badatelé si od experimentu slibují, že pomohou zlepšit naše chápání adaptace organismu na mikrogravitaci a obecně vesmírné prostředí.
Pokusy o rozmnožování živých zvířat ve vesmíru historie pamatuje. Známé jsou například experimenty s některými jednoduššími organismy, například háďátky nebo japonskými rybkami z čeledi medakovitých. V roce 2014 se na ISS pokoušeli o reprodukci gekonů Rusové, experiment ale dopadl neslavně, když všechna pokusná zvířata zemřela. Podobně dopadl i starší experiment z roku 1979, kdy tehdejší sovětští vědci přiměli k páření ve vesmíru myši. Žádná z pokusných myší ale po návratu na Zemi potomstvo nezplodila.
Sex jako výzva
Zvažovaný čínský experiment s makaky by podle profesora Kehkooie Keea z čínské univerzity Čching-chua představoval nesmírnou výzvu. Čínští tchajkonauti by se museli postarat nejen o krmení a další základní potřeby zvířat, museli by také zajistit jejich duševní pohodu, což by v podmínkách mikrogravitace bylo skutečně velmi složité. Ani to by ale nemuselo stačit.
Podle Adama Watkinse, docenta reprodukční fyziologie na Nottinghamské univerzitě, představuje v prostředí mikrogravitace velký problém samotné fyzické spojení zvířat. Astronauti, kteří pobývají na vesmírné stanici, mají kvůli změněné gravitaci nižší krevní tlak a není důvod předpokládat, že by to u opic fungovalo výrazně odlišně. Makakové by tak dost možná nebyli v prostředí vesmírné stanice schopni dosáhnout plnohodnotné erekce.
TIP: Mohou mít astronauté ve vesmíru sex?
Opomenout jistě nelze ani etický rozměr takového experimentu. Od časů fenky Lajky, šimpanze Hama a kočky Félicette, urazila lidská společnost kus cesty a naše vnímání práv zvířat se za posledních 50 let podstatně změnilo. Zatímco tito první zvířecí vyslanci testovali schopnost přežití ve vesmírném prostředí a do jisté míry vydláždili cestu lidem, dnes se pro vesmírné experimenty zástupci vyšších živočišných druhů využívají v daleko menší míře. Čínský experiment by tak byl z čistě vědeckého pohledu jistě velmi zajímavým, například s ohledem na možnou budoucí kolonizaci Měsíce a Marsu, z pohledu etického by ale nepochybně vzbudil mnoho vášní.
