Kořeny nadávek (1): Kde ke svým jménům přišly známé české vulgarismy

11.12.2017 - Jitka Tláskalová

Klení, nadávky a osočování jiných patří k lidské nátuře stejně jako zpěv a víra v nadpřirozeno. Většina národů používá urážky ze sexuální oblasti, zatímco Češi prý preferují výrazy spojené spíš se zadnicí a s exkrementy. Je to pravda? A jaký je skutečný původ našich nejznámějších vulgarismů?

Jaký je skutečný původ našich nejznámějších vulgarismů?
Jaký je skutečný původ našich nejznámějších vulgarismů?

Reklama

Na počátku bylo slovo. To slovo mělo praslovanský kořen a v rozeznatelné podobě jej najdeme u většiny příbuzných národů. To slovo je „hovno“. Kořen „gov“ přitom znamená „dobytek“ a vzešly z něj i výrazy „hovado“ či „hovězí“. Původně se jednalo o lejno zvířecí, přeneseně tedy o zcela bezcennou věc. Význam zostřeného záporu se přidal až později.

Bezcenná věc

V dávné minulosti ještě nešlo o tak emotivně zabarvené vyjádření, a proto jej najdeme i u řady našich předních osobností. Například Jan Hus ve svém výkladu ke Květné neděli říká: „Opět varoval-li by sě, aby v svini sě neobrátil, jenž židká jie hovna: Ještě máš sě varovati viece, aby smrtedlně neshřěšil a nezničěl v boží milosti.“ Tedy: „Opět, pokud si dáváš pozor, aby ses neproměnil v prasnici, která jí řídká hovna: Ještě víc si máš dát pozor, abys smrtelně nezhřešil a neztratil boží milost.“

Postupem času však pojem o svou nezávadnost přišel, a ocitl se tak například ve sbírce rakouského důstojníka Jana Jeníka z Bratřic. Díky tomuto nadšenému sběrateli folklorních zajímavostí v jejich „ryzí“ – tedy patřičně přisprostlé – podobě se nám například dochovala báseň: „Sral, sral, trávy se držel. / Tráva se mu utrhla a on upad do hovna / zmazal si prdel.“

Marnost ze sanskrtu

Další výraz s výše uvedeným slovem sice tematicky úzce souvisí, pochází však z jiné geografické oblasti. Sloveso „srát“, tedy vylučovat stolici, má původ v sanskrtském „sarati“, v překladu „téci“ nebo „nelibě se řinouti“. Váže se k němu i pojem „samsara“, který označuje neustálý kolotoč znovuzrození. Indolog Dušan Zbavitel jej originálně přeložil jako „souser“, čímž reflektoval jak slovní základ, tak únavnost zmíněného procesu.

TIP: Scvrnkls aneb taje a kouzla češtiny. Proč dělá potíže cizincům?

Sloveso „srát“ se do českých zemí dostalo s Romy, kteří v 8. století opustili Indii. Když pak doputovali do Evropy, přinesli s sebou nejen výjimečnou znalost práce s kovem, ale i termín, který u nás postupně zdomácněl.

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

„George Low byl dobrý ve všem. Měl hodnotu deseti mužů.“ Těmito slovy vzpomínal na svého kolegu (na snímku) další legendární manažer Apolla Robert Gilruth. (foto: NASA, CC0)

Vesmír

Mrtvolu Angela Solimana nechali údajně na pokyn císaře Františka II. stáhnout z kůže, vycpat a vystavit. (foto: Wikimedia Commons, Gottfried Haid, CC0)

Historie

Tradice spojená s vařením boršče je podle UNSCO natolik ohrožená současným konfliktem na Ukrajině, že si zasluhuje zvláštní ochranu. (foto: Pixabay, ArtemisCC0)

Zajímavosti

Tartarocyoni s mršinou kytovce. (ilustrace: Denny Navarra, CC BY 4.0)

Věda

Explodující USS Lexington a v pozadí USS Yorktown (CV-5) a USS Hammann (DD-412). (foto: Wikimedia Commons, U.S. Navy, CC0)

Válka

V křesťanské společnosti se konzumace masa rozšířila ve 4. století. Značná část raných křesťanů pravděpodobně byla vegetariány.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907