Kořeny nadávek (3): Kde ke svým jménům přišly známé české vulgarismy

15.12.2017 - Jitka Tláskalová

Klení, nadávky a osočování jiných patří k lidské nátuře stejně jako zpěv a víra v nadpřirozeno. Většina národů používá urážky ze sexuální oblasti, zatímco Češi prý preferují výrazy spojené spíš se zadnicí a s exkrementy. Je to pravda? A jaký je skutečný původ našich nejznámějších vulgarismů?


Reklama

Původ slova „prdel“ najdeme u starých Slovanů. Dnešní nadávka zřejmě pochází již ze všeslovanského „prděti“, které se zas odvozuje od indoevropského „perd“.

V minulosti se však termín používal šířeji než dnes: Například „sedět z prdele“ znamenalo prostě sedět zády a na venkově se zmíněným výrazem označovala i spodní část snopu. Na Hané se pak ovarové polévce říkalo – a někde dodnes říká – prdelačka.


Předchozí části:

Jaký je skutečný původ našich nejznámějších vulgarismů (1)

Jaký je skutečný původ našich nejznámějších vulgarismů (2)


Od hýbání k pohrdání 

Výraz „mrdat“ se v 19. století používal ve významu „rychle se pohybovat“, který charakterizuje většinu podobných sexuálních sloves. U středověkého kazatele Tomáše Štítného však čteme „[člověk] nade vším [dobrodiním] mrda“, tj. že si jej neváží. Bohemista Jan Gebauer zas cituje větu z dětské pohádky „tedy král otázal se jeho, proč by na královnu mrdal“ a v tomto kontextu má na mysli kývání. 

I sloveso „jebat“ původně znamenalo „rychle se pohybovat“, případně „tlouct“, zatímco „šukat“ se vztahovalo zejména k pobíhání a najdeme ho i ve slavném díle Boženy Němcové: „Babička šukala po pokojíčku drobnými kroky jako koroptvička.“ Lokálně šlo přitom o výraz pro cvrnkání kuliček do důlku.

Sloupy nebo kadeře

Slovo „čurák“ pochází z dětského slovesa „čurati“, které má fonetický původ ve zvuku vylévané tekutiny. „Čur“ byl však u starých Slovanů také mezník z hrubě otesaného čtverhranného kamene. Pravděpodobně kvůli tomu se ještě v 19. století na Strakonicku říkalo „čurák“ sloupu v ohradě okolo chalupy a tamtéž se pak logicky ujalo rčení „stojí jako čurák“. V Praze se naopak pojmem „čuráčky“ označovaly umělé kadeře na vlásence, jde však o termín rozšířený spíš lokálně a jen u garderobiérů či kostymérů.

Všeslovanské pozadí

A jak je to tedy s tradovanou českou preferencí nadávek spojených s exkrementy? Podle bohemisty Oldřicha Uličného nepředstavuje obliba urážek spojených s exkrementy české specifikum. Charakterizuje totiž většinu slovanských národů. V češtině se však trend postupně mění ve prospěch vulgarismů ze sexuální oblasti, čímž se blížíme spíš Germánům. Každopádně, studnice našich nadávek oplývá značným bohatstvím a umožňuje reagovat na celou řadu situací.

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Václavské náměstí v průběhu 28. října 1918 a výzva Švehly a Soukupa k zachování klidu.

Historie

Treacyho klobouky byly k vidění na jedné z nejsledovanějších svateb všech dob – sňatku prince Williama a vévodkyně Kate.

Revue

Sledování meteorického deště přináší nezapomenutelný zážitek.

Vesmír

Nejjednodušší způsob prevence proti účinkům chemickým zbraním představuje použití ochranných prostředků.

Válka

Povrch bakterie E. coli netvoří jednolitá vrstva, ale hustá síť proteinů.

Věda

Staré město Santiaga se považuje za jednu z nejkrásnějších historických čtvrtí na světě.

Cestování

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907