Koruna Svaté říše římské: Symbol tradice a moci římských císařů

21.01.2023 - Andrea Poláčková

Safíry, smaragdy, ametysty, perly… Bohatá zlatnická a smaltová výzdoba zhotovená technikami, jaké lze dnes jen stěží napodobit. Hluboká symbolika a především odznak světské a duchovní moci vládce nad středem Evropy. To vše obnáší císařská koruna Svaté říše římské, kterou svého času opatroval Karel IV.

<p>Císařská koruna byla ve 14. století umístěna na hradě Karlštejn, kam ji nechal převézt Karel IV. Kdy přesně se hrad stal místem uložení klenotů ale není známo.<em> (foto: Wikimedia Commons, Falk2, CC BY-SA 4.0)</em></p>

Císařská koruna byla ve 14. století umístěna na hradě Karlštejn, kam ji nechal převézt Karel IV. Kdy přesně se hrad stal místem uložení klenotů ale není známo. (foto: Wikimedia Commons, Falk2, CC BY-SA 4.0)


Reklama

dotyčnou korunu vlastnil první středověký římský císař. Ve skutečnosti je spojována až s korunovací Oty I. Velikého 2. února 962. Císař Jindřich II. dal počátkem 11. století zhotovit kříž v čelní části a jeho nástupce Konrád II. připojil kamaru (příčný oblouk). Sametová čepice (dýnko) pochází z 18. století. 

Osudy insignie

Z počátku koruna putovala vždy s císařem a neměla stálé umístění. Karel IV., který se stal římským králem roku 1346, mohl poselstvo s říšskými klenoty v Praze uvítat až o čtyři roky později. Uložil je zprvu v sakristii Svatovítského chrámu, kdy přesně je dal převézt na Karlštejn, není známo. Neví se totiž ani to, kdy ho napadlo přebudovat obytnou síň ve velké věži hradu v honosnou kapli sv. Kříže pro říšské insignie a svátosti. Ty jsou zde doloženy poprvé zprávou z roku 1365. Každopádně 5. dubna 1355 vložil papežský legát v Římě Karlovi císařskou korunu na hlavu. Římská korunovace byla vnímána jako symbol svěření správy říše do rukou panovníka samotným bohem. 

Zikmund Lucemburský dal klenoty převézt roku 1421 z Karlštejna nejprve do uherského Visegrádu, tři roky nato byly na dlouhé věky uloženy v Norimberku, odkud se vyzvedávaly jen pro účel korunovace. S výjimkou let 1742–1745, kdy si svůj sen uskutečnili Wittelsbachové, drželi titul císaře Svaté říše římské nepřetržitě Habsburkové (a poté panovníci dynastie Habsbursko-Lotrinské), a to počínaje Albrechtem II. Habsburským (1438–1439). Z nich Karel V. byl roku 1530 naposledy korunován papežem, a to nikoli v Římě, nýbrž v Boloni. 

Roku 1796 byly říšské korunovační klenoty z Norimberka odvezeny před postupujícími Napoleonovými vojsky a koncem roku 1800 se ocitly ve Vídni. Tam už také zůstaly, když roku 1806 vznikl Rýnský spolek a Svatá říše římská se rozpadla. Jejím posledním císařem byl František I., který se říšské koruny vzdal 6. srpna 1806. 

Materiál a symbolika

Korunu tvoří osm zlatých půlkruhově zakončených destiček, které jsou spojeny panty se závlačkami. Insignie tedy není kruhová, ale osmiúhelná (ne náhodou jako císařská kaple v Cáchách). Z hlediska numerologie je osmička nejmocnější, číslice dokonalosti. Čtyři pole výhradně klenotnického charakteru se střídají s poli s figurální výzdobou v přihrádkovém emailu lemovanou klenoty.

Postavy prostřednictvím nápisů představují čtyři hlavní křesťanské ctnosti, kterými se má císař vyznačovat. Starozákonní král David symbolizuje spravedlnost, jeho syn a nástupce Šalomoun moudrost a pokoru před Bohem, král Ezechiáš s prorokem Izajášem symbolizují důvěru v Boha. Na čtvrté destičce je zpodoben trůnící Kristus – král králů – mezi dvěma cheruby, jeho význam charakterizuje nápis „Per me reges regnant“ (Skrze mne vládnou králové). Obrazové destičky lemuje 12 safírů a perly.

Klenotnickou výzdobu tvoří smaragdy, safíry, ametysty, almandiny (granáty), turmalíny a perly. Drahokamů je celkem 144 (viz 12 kamenů), nejsou broušené (fazetované), ale jen leštěné do oblých tvarů, perel je podstatně více. Aby kameny měly jasnou barvu a lesk, jsou zasazené do zlaté, velmi jemné filigránové architektury se sloupky, pod něž proniká světlo. Drahokamy, z nichž některé nesou stopy druhotného použití, přidržují zlaté lístky ve tvaru pestíku posvátné lilie, který symbolizuje svatou Trojici.

12 kamenů

Program výzdoby a uspořádání kamenů odkazuje na poselství Starého a Nového zákona. Čelní deska je spojována s příběhem Ježíše, týlová s osudem Jákoba. Dvanáct výrazných drahokamů na nich má odkazovat na 12 apoštolů, 12 Jákobových synů (kmenů Izraele) a též 12 základních kamenů Nového Jeruzaléma ve Zjevení sv. Jana. Nahoře pod křížkem je safír ve tvaru Kristova srdce, který někdy po roce 1350 zaujal prázdné místo po dominantním ztraceném kamenu.

TIP: Symboly moci a prestiže: Nejkrásnější koruny Evropy

Fialové až narudlé ametysty na přední desce spolu s růžovým turmalínem jsou rozmístěny do tvaru X a symbolizují Ukřižovaného. Zelené smaragdy osazené do tvaru trojúhelníku vyznačují oko Boží prozřetelnosti. Kamara jako nebeská klenba symbolicky spojuje oba biblické zákony a nese nápis „Konrád, z Boží milosti císař Říma“. Podle některých výkladů safíry představují duchovní sílu, smaragdy pozemskou moc panovníka, symbolika barev je ovšem složitější a má mnoho poloh.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, aktuálně se ale vyskytuje i v Severní Americe a v Evropě. Zatím nejsevernější doložený nález pochází ze Švédska. (foto: Flickr, Gilles San Martin, CC BY-SA 2.0)

Příroda

Z nových střel středního doletu Pershing II měli Sověti velké obavy. Na snímku Pershing II odpalovaný z vojenské základny White Sands Missile Range v Novém Mexiku, listopad 1982. (foto: U.S. National Archives, CC0)

Válka
Revue

Ve dvacátých letech bylo auto považováno za velký luxus. Stálo totiž zhruba 20 000 korun a tedy  zhruba stonásobek měsíční mzdy. (foto: Škoda Auto, CC0)

Historie

Následky virových infekcí jsou zřejmě zdrojem mnoha obtíží ve vyšším věku, včetně vyššího rizika vzniku Parkinsonovy nebo Alzheimerovy choroby. (foto: Shutterstock)

Věda

Cena za litr nejkvalitnějšího ručně vyráběného arganového oleje se může vyšplhat až k šesti tisícům korun. (foto: Unsplash, Chelsea shapouriCC0)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907