Kosmická chudokrevnost: Pobyt ve vesmíru zvyšuje ztrátu červených krvinek

19.01.2022 - Stanislav Mihulka

Astronauti ve vesmíru přicházejí každou sekundu asi o tři miliony červených krvinek, což je zhruba o třetinu více než na Zemi. Jak velký problém to pro jejich organismus představuje?

<p>Astronauti Tim Kopra a Tim Peake během odběru krve ve vesmíru.</p>

Astronauti Tim Kopra a Tim Peake během odběru krve ve vesmíru.


Reklama

Již od časů prvních pilotovaných letů do vesmíru znají lékaři pojem „kosmické chudokrevnosti“, tedy poklesu počtu červených krvinek u astronautů. Přesné příčiny tohoto fenoménu byly až doposud nejasné. Kanadský lékař a vědec Guy Trudel společně se svými kolegy věří, že se jim je nyní podařilo definitivně odhalit

Vědci prozkoumali krev celkem 14 astronautů, kteří strávili na vesmírné misi alespoň šest měsíců. Ukázalo se, že organismus astronautů zlikvidoval během pobytu ve vesmíru o 54 % více červených krvinek než během jejich pobytu na Zemi.

Za pobyt ve vesmíru se platí krví

Až doposud převládal mezi odborníky názor, že kosmická chudokrevnost souvisí s přesunem tělesných kapalin do horní části těla v důsledku snížené gravitace. Lidské tělo během tohoto procesu ztrácí přibližně desetinu červených krvinek. Po adaptaci lidského těla na nové prostředí mělo podle dosavadních předpokladů dojít během zhruba deseti dnů k postupnému vyrovnání hladiny červených krvinek dna původní úroveň. Podle Guy Trudela je ale úbytek krvinek primárním efektem pobytu ve vesmíru a nikoli důsledkem přesunu tekutin.

Na Zemi lidské tělo vytvoří a zničí během jedné sekundy zhruba dva miliony červených krvinek. Během pobytu ve vesmíru jsou to podle Guy Trudela až tři miliony bez ohledu na to, zda jde a astronauta nebo astronautku. Po návratu na Zem se hladina červených krvinek postupně vrací k normálu během tří až čtyř měsíců. I po roce je ale podle studie kanadských vědců proces ničení červených krvinek u astronautů až o 30 % vyšší než před jejich letem do vesmíru.

Pečlivější screening a lepší strava

Zjištění Guy Trudela a jeho týmu mohou mít zásadní dopad pro příští pilotované vesmírné mise. Lékaři by se podle kanadských vědců měli více zaměřit na možné dopady kosmické chudokrevnosti na organismus konkrétních astronautů a přizpůsobit tomu i předletová vyšetření. Změn by také měla doznat strava astronautů, která by měla lépe reflektovat jejich potřeby. Podle Trudela platí přímá úměra – s délkou pobytu ve vesmíru se u astronautů ve větší míře projevuje míra anémie, což je třeba vzít v potaz pro uvažované dlouhodobé pilotované vesmírné mise na Měsíc a na Mars. Zároveň podle něj není doposud jasné, jaké dopady na lidský organismus může mít akcelerovaná výměna červených krvinek v dlouhodobém horizontu.

TIP: Nový výzkum: Lety do vesmíru mění astronautům jejich mozek

„Pokud se lidský organismus nachází ve stavu snížené gravitace, nepředstavuje méně červených krvinek zásadní problém. Při přistání na Zemi nebo na jiných planetách či měsících ale může anémie negativně ovlivňovat astronautovu vytrvalost a sílu a ohrozit tak cíle mise. Účinky chudokrevnosti se ve zvýšené míře projeví až když přistanete a musíte se znovu vypořádat s gravitací,“ uzavírá svá zjištění Guy Trudel.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ivanov byl rozhodnutý oplodnit ženy šimpanzím spermatem bez toho, že by jim prozradil, oč jde.

Zajímavosti

Kavachi je jednou z nejaktivnějších podvodních sopek Tichého oceánu.

Věda
Historie

Sugestivně tvarovaná reflexní mlhovina IC 2118 ze souhvězdí Oriona, zcela pochopitelně známější pod názvem Hlava čarodějnice, září především odraženým světlem hvězdy Rigel, kterou upřeně „sleduje“.

Vesmír

Srovnání velikostí sovětských obrněnců v památníku v pevnosti Brest. Zleva SU-100, T-44, T-34/85 a ISU-152.

Válka

Před 130 až 115 tisíci lety zase na našem území panovalo vlhké středomořské podnebí. Hladina moře v té době stoupla natolik, že se ze Skandinávie stal ostrov.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907