Nový výzkum: Lety do vesmíru mění astronautům jejich mozek

31.10.2018 - Stanislav Mihulka

Magnetická rezonance ukázala, že prostředí mikrogravitace pozměňuje strukturu lidského mozku

<p>Pobyt ve vesmíru se negativně podepisuje na mozku astronautů.</p>

Pobyt ve vesmíru se negativně podepisuje na mozku astronautů.


Reklama

Když se lidé vypraví do vesmíru, prostředí mikrogravitace působí na lidské tělo. Podle nového výzkumu nizozemských odborníků to platí i pro lidský mozek. Zjistili to průzkumem mozků astronautů, který prováděli před a po jejich pobytu na palubě Mezinárodní vesmírné stanice.

Badatelé snímkovali mozky celkem deseti astronautů mužského pohlaví na magnetické rezonanci předtím, než odletěli na oběžnou dráhu. Druhý sken mozku jim udělali pár týdnů po tom, co se astronauté vrátili na Zemi. Sedmi z nich nasnímkovali mozek ještě potřetí, za dalších několik měsíců.

Vesmír leze na mozek

Na snímcích je patrné, že pobyt ve vesmíru u astronautů vedl ke snížení objemu šedé mozkové hmoty. Nejvíce to bylo patrné v orbitofrontálním kortexu, kde sídlí centrum rozhodování, a rovněž v temporálním kortexu, který hraje roli při zpracování dat od smyslových senzorů a při tvorbě paměti.

TIP: Riziko kosmických letů: Astronauti trpí nevysvětlitelnou vesmírnou horečkou

Mikrogravitace ve vesmíru vedla také ke snížení objemu bílé hmoty mozku, ve které je vysoký podíl vláken mezi nervovými buňkami. Způsobila i to, že se do mozku astronautů dostalo více mozkomíšního moku. Podle badatelů mohou některé z uvedených změn mozku přetrvat i celé měsíce po návratu z vesmíru a podepsat se na zdravotním stavu astronautů.

Reklama

  • Zdroj textu:

    IFL Science, New England Journal of Medicine

  • Zdroj fotografií: CC0 Creative Commons

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jedna z mumií nalezených u stratovulkánu Llullaillaco na argentinsko-chilských hranicích.

Věda

Korunní princ Vilém Oranžský (1840–1879) byl bystrý a inteligentní chlapec. Byl vychováván v přísném viktoriánském duchu, což pro něj ale znamenalo pohromu.

Historie
Reklama

Snímek pořízený zařízením Extreme Ultraviolet Imager z letošního března ukazuje Slunce na vlnové délce 17 nanometrů. Jedná se o vlnovou délku, kterou vydává plyn o teplotě kolem jednoho milionu stupňů.

Vesmír

Ralská pahorkatina a její nejvyšší vrchol – hora Ralsko (696 m). (foto: Wikimedia Commons, Mirek256CC BY-SA 3.0)

Příroda

Malý Barrett se svou objednávkou cheeseburgerů.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907