Kosmický motýl Westerhout 40 je domovem stovek mladičkých hvězd

04.04.2019 - Stanislav Mihulka

Infrateleskop Spitzer pořídil parádní snímek hvězdné porodnice v souhvězdí Hada

<p>Mlhovina W40 je na snímku infrateleskopu Spitzer jako motýl plachtící vesmírem</p>

Mlhovina W40 je na snímku infrateleskopu Spitzer jako motýl plachtící vesmírem


Reklama

Mlhovina Westerhout 40 (W40) prolétá jako přízračný rudý motýl souhvězdím Hada, konkrétně jeho částí Ocas hada (Serpens Cauda). Had je totiž jako jediné souhvězdí na obloze rozdělený na dvě části. W40 je difúzní mlhovina a zároveň hvězdná porodnice, ve které se rodí hvězdy z ohromného množství kosmického plynu a prachu.

Dvě „křídla“ tohoto rudého motýla jsou vlastně gigantické bubliny horkého plynu, který do okolního vesmíru vyfoukly ty nejvíce horké a masivní hvězdy v této oblasti. Tyto hvězdy se nacházejí v místech, kde by měl skutečný motýl tělo, tedy uprostřed mezi rudými „křídly“.

Blízké hvězdné porodnice

Tomuto shluku masivních hvězd v jeho centru vévodí nejvíce horká a nejmasivnější z nich, hvězda jménem W40 IRS 1a. Mlhovina W40 je od nás vzdálená asi 1 400 světelných let, tedy zhruba stejně jako Mlhovina v Orionu, která se ovšem nalézá téměř na protilehlé straně oblohy. Tyto dvě mlhoviny náležejí k nejbližším hvězdným porodnicím, kde v dnešní době vznikají masivní hvězdy.

TIP: Mlhovina Tarantule: Nejdetailnější snímek supervýkonné hvězdné porodnice

Snímek pořídil americký vesmírný infrateleskop Spitzer se svým zařízením Infrared Array Camera (IRAC). Je složený ze 4 samostatných snímků, pořízených v oblastech infračerveného záření o různých vlnových délkách. Rudé zbarvení dávají kosmickému motýlu W40 organické látky, v tomto případě polycyklické aromatické uhlovodíky, na které působí záření okolních hvězd.

 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Revue
Reklama

Před 29 miliony let dopadl v Libyjské poušti meteorit, který vytvořil spoustu pěkného žlutého skla. Dávní zlatníci je později použili k výrobě šperků pro slavného Tutanchamona.

Vesmír

Marsovské selfie 

Rover Curiosity (anglicky „zvídavost“) přistál na Marsu 6. srpna 2012, s cílem zkoumat tamní klima i geologii a pátrat po stopách vody či živých organismů. Mise měla trvat dva roky, následně však byla prodloužena na neurčito a Curiosity pracuje dodnes. Snímek z 5. srpna 2015 jej zachycuje na úbočí hory Mount Sharp, těsně před navrtáním kamene pojmenovaného Buckskin.

Vesmír

Baron Adolf Erik Nordenskiöld označil již v 19. století Katalánský atlas za „nejobsažnější kartografické dílo 14. století“

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907