Kosmický motýl Westerhout 40 je domovem stovek mladičkých hvězd

04.04.2019 - Stanislav Mihulka

Infrateleskop Spitzer pořídil parádní snímek hvězdné porodnice v souhvězdí Hada

<p>Mlhovina W40 je na snímku infrateleskopu Spitzer jako motýl plachtící vesmírem</p>

Mlhovina W40 je na snímku infrateleskopu Spitzer jako motýl plachtící vesmírem


Reklama

Mlhovina Westerhout 40 (W40) prolétá jako přízračný rudý motýl souhvězdím Hada, konkrétně jeho částí Ocas hada (Serpens Cauda). Had je totiž jako jediné souhvězdí na obloze rozdělený na dvě části. W40 je difúzní mlhovina a zároveň hvězdná porodnice, ve které se rodí hvězdy z ohromného množství kosmického plynu a prachu.

Dvě „křídla“ tohoto rudého motýla jsou vlastně gigantické bubliny horkého plynu, který do okolního vesmíru vyfoukly ty nejvíce horké a masivní hvězdy v této oblasti. Tyto hvězdy se nacházejí v místech, kde by měl skutečný motýl tělo, tedy uprostřed mezi rudými „křídly“.

Blízké hvězdné porodnice

Tomuto shluku masivních hvězd v jeho centru vévodí nejvíce horká a nejmasivnější z nich, hvězda jménem W40 IRS 1a. Mlhovina W40 je od nás vzdálená asi 1 400 světelných let, tedy zhruba stejně jako Mlhovina v Orionu, která se ovšem nalézá téměř na protilehlé straně oblohy. Tyto dvě mlhoviny náležejí k nejbližším hvězdným porodnicím, kde v dnešní době vznikají masivní hvězdy.

TIP: Mlhovina Tarantule: Nejdetailnější snímek supervýkonné hvězdné porodnice

Snímek pořídil americký vesmírný infrateleskop Spitzer se svým zařízením Infrared Array Camera (IRAC). Je složený ze 4 samostatných snímků, pořízených v oblastech infračerveného záření o různých vlnových délkách. Rudé zbarvení dávají kosmickému motýlu W40 organické látky, v tomto případě polycyklické aromatické uhlovodíky, na které působí záření okolních hvězd.

 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Příchod bělochů znamenal pro indiány šok. Hernán Cortés dobývá Tenochtitlán, hlavní město Aztéků.

Zajímavosti

Počty amerických a kanadských opeřenců se rychle ztenčují.

Věda
Reklama
Revue

Poslední zbytky horských deštných pralesů Sierra Madre v Guatemale a Mexiku jsou domovem mnoha kriticky ohrožených druhů živočichů a rostlin, mezi nimi i guanů horských.

Příroda

Analema složená ze snímků pořízených během roku 2015 ve městě Sulmona ve střední Itálii. Nejvyšší bod „osmičky“ tvoří sluneční kotouč zachycený 21. června, v den letního slunovratu, nejnižší pak 21. prosince, tedy na zimní slunovrat

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907