Kosmický útes: Narozeninový snímek Hubbleova vesmírného teleskopu

28.04.2020 - Martin Reichman

<p>Načervenalá mlhovina NGC 2014 (vpravo) má nepravidelný tvar, zatímco NGC 2020 (vlevo) je sférická a namodralá. V obou případech se jedná o struktury spoluutvářené mohutným hvězdným větrem extrémně horkých mladých hvězd, které plyn zároveň ozařují a nutí jej svítit.</p>

Načervenalá mlhovina NGC 2014 (vpravo) má nepravidelný tvar, zatímco NGC 2020 (vlevo) je sférická a namodralá. V obou případech se jedná o struktury spoluutvářené mohutným hvězdným větrem extrémně horkých mladých hvězd, které plyn zároveň ozařují a nutí jej svítit.


Reklama

Hubbleův vesmírný dalekohled oslavil v pátek již třicáté narozeniny. Během své služby přinesl bezpočet snímků z vesmíru – od blízkých planet po nejvzdálenější galaxie. Podle oficiálních údajů pořídil 1,4 milionu pozorování, které se staly základem pro 17 tisíc recenzovaných vědeckých prací. To z něj činí nejplodnější vesmírnou observatoř v lidské historii.

Kosmický útes

Jako již tradičně i ke svým třicátinám zveřejnil tým Hubbleova teleskopu „narozeninový snímek“. Tentokrát se jedná o scenérii nazvanou Kosmický útes, neboť podle vědců připomíná korálový útes plující v obrovském moři hvězd.

Zobrazená oblast je částí Velkého Magellanova oblaku, jedné ze satelitních galaxií naší Galaxie. Na tomto detailním záběru je zachycena dvojice nápadných zářivých oblaků plynu: načervenalý NGC 2014 a jeho namodralý soused NGC 2020. Přestože se navzájem výrazně liší, oba oblaky jsou formovány mohutným hvězdným větrem extrémně horkých mladých hvězd, které jsou zároveň zodpovědné za jejich záři.

Narůžovělý objekt vpravo je NGC 2014, zářící oblak tvořený většinou vodíkem. V jeho centru se nachází mladá hvězdokupa horkých hvězd. Ultrafialové záření těchto stálic ionizuje okolní vodík, který následně vyzařuje charakteristickou rudou barvou.

Mladé hmotné hvězdy, které jsou 10× až 20× hmotnější než Slunce, produkují kromě intenzivního energetického záření také mohutný hvězdný vítr, který okolní plyn rozptyluje a odfukuje pryč. Vlevo od středu hvězdokupy leží osamocená mladá a velmi hmotná Wolf-Rayetova hvězda (přibližně 15× hmotnější a 200 000× zářivější než Slunce), která již s rozfukováním oblaku začala. Vytvořila dutinu, která je obklopena strukturou připomínající bublinu – NGC 2020. A i její nápadně modrou barvu má na svědomí záření horké hvězdy, které v tomto případě ionizuje kyslík, nikoliv vodík.

TIP: Hubbleův teleskop slaví 30. narozeniny: Tohle je 10 jeho nejlepších úlovků

Nápadně odlišné zbarvení obou mlhovin NGC 2014 a NGC 2020 je výsledkem jednak rozdílného složení oblaků plynu a také různou teplotou hvězd, která nutí oblaky zářit. Svou roli zde ale hraje také vzájemná vzdálenost hvězd a oblaků.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti
Zajímavosti

Kynutý houskový knedlík, jedna z klasických českých příloh k masu a omáčkám.

Historie

CAPSTONE na orbitě Luny

Vesmír

Sebevražda je 10. nejčastější příčinou úmrtí v USA. 

Věda

Pro vysoký vzrůst liliovníku a podzimní zbarvení listů jej v Americe někdy nazývají žlutý topol (Yellow Poplar). (foto: Wikimedia Commons, AndyScottCC BY-SA 4.0)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907