Království špuntů: Tradiční korkové zátky ze Zlína dobývají Evropu

03.02.2017 - Kateřina Helán Vašků

I kdyby vinař vyrobil sebelepší víno, celá jeho snaha přijde nazmar, pokud nebude mít láhev čím zašpuntovat. A přestože vinný trh zaplavily plechové šroubovací uzávěry, výsadní postavení si nadále udržuje léty prověřený korek

Léty prověřený korek -<p>Bílému vínu dobrý špunt „prodlužuje život“ a červené „nechává dýchat“.</p>
Léty prověřený korek -

Bílému vínu dobrý špunt „prodlužuje život“ a červené „nechává dýchat“.


Reklama

Ačkoliv to tak na první pohled nevypadá, vyrobit opravdu dobrou zátku je pořádná věda. Základ tvoří prvotřídní kůra z korkového dubu, která musí být především dost silná, aby z ní bylo možné vyrazit kvalitní polotovar. Taková kůra přitom roste jen na několika místech světa – mimo jiné v Portugalsku (viz Dar portugalských dubů). A právě odtud se dováží i do zlínské továrny Jana Kašpara, kde poté ročně vznikají zátky pro desítky milionů láhví. 

Není-li kůra dostatečně kvalitní, dobrý špunt se z ní jednoduše udělat nedá: „Na polotovaru opravdu vidíme, zda je špatně vyrobený. Pokud však od nás odejde špatný špunt, obvykle to nepoznáte. Pozná to až vinař nebo jeho zákazník. Tam se potom násobí škoda, která nekvalitou vzniká,“ vysvětluje Jan Kašpar. 

Náročná cesta

Kůra určená pro výrobu zátek se nejprve omývá horkou vodou, aby se narovnala a lépe se s ní pracovalo. Poté se nařeže na menší kusy a vytřídí. Špunty se z vybraného korku vyrážejí většinou ručně. Následně se dokonale očistí, zbrousí do hladka a v bubnu, jenž se nápadně podobá obří automatické pračce, se zbaví prachu a choroboplodných zárodků. Další úprava pak zaručuje, že výrobek hladce vklouzne do hrdla láhve i vyklouzne ven a že bude dostatečně odolný vůči tlaku i pružný v tahu. 

Poté co špalík dubové kůry absolvuje popsaný náročný proces, přijde ještě na řadu jakýsi „zásah vizážisty“, kdy se na povrch zátky vypálí obrázek či text podle přání zákazníka. Pak už špunty putují k vinařům a hlavně – rychle do láhví! Po ošetření by se totiž měly použít nejpozději do 4–6 měsíců; poté mohou nežádoucím způsobem tvrdnout a při lahvování se i drolit. 

Z Čech do světa 

Kvalitně vyrobený špunt má zcela zásadní význam i pro samotné víno. Záleží samozřejmě na odrůdě, stáří a způsobu skladování – v zásadě je však možné říct, že bílému „prodlužuje život“ a červené „nechává dýchat“. Dobrá zátka přitom nesmí moku předat nic ze své typické vůně. Není divu, že si kvalitní špunty pochvaluje řada moravských i českých vinařů, ale také výrobců ze Slovenska, Polska, Maďarska či Litvy. „Například v Rakousku snad už nekoupíte láhev šampaňského, kde by nebyl náš špunt,“ dodává Kašpar. 

Rodák ze Zlína má pestrou pracovní minulost zahrnující manažerské pozice a zaměstnání v Londýně či Nikaragui, a to v době, kdy v zemi zuřila občanská válka. Na výrobu zátek však nedá dopustit. „Líbí se mi, že je špunt ze dřeva, nezapáchá, nevytváří odpad, který tady někdo najde ještě za dvě stě milionů let. Když zátku vytáhnete z láhve a hodíte do krbu, všechno se tak nějak ekologicky uzavře.“

Dar portugalských dubů

Dub korkový je stálezelený strom dorůstající výšky až 20 m, který se vyskytuje především na africkém kontinentu a v západní Evropě. Skutečnou korkovou velmoc představuje Portugalsko, jež zajišťuje 50 % světové produkce a má korkovými duby osázeno 720 000 ha půdy. Kůra stromu je velice silná a pevná, a přitom lehká a dobře stlačitelná. Sklízí se vždy jednou za devět let, přičemž se z dubu pouze „sundává“. Dřevina se tak nepoškodí a kůra opět doroste. 

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Podle vědců je cesta k Marsu přes Venuši rychlejší a levnější než přímá cesta Země – Mars.

Vesmír

Terasy byly sice stavěny za pomocí primitivních nástrojů, ale zato s hlubokou znalostí vodní mechaniky.

Zajímavosti

Láska k Anně Boleynové vedla k Jindřichově rozluce s katolickou církví.

Historie

Test nového hydrogelu s 45kilogramovou zátěží.

Věda

Třicet metrů dlouhý a čtyři metry široký most přes řeku Neretvu rozkázal postavit Sulejman Nádherný roku 1557 na místě starého dřevěného mostu zavěšeného na řetězech. Jeho stavba trvala devět let a vůbec nebylo jisté, že se jeho smělý oblouk, stoupající nad vodou do výšky 24 metrů, po odstranění lešení neprolomí. Most na jedné z prvních fotografií z roku 1913 (kolorováno).

Zajímavosti

Němečtí úderníci dokázali využít těžké kulomety i jako ofenzivní zbraně

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907