Krása vzdáleného vesmíru: Životadárné exploze a velkolepá hvězdná spojení

26.12.2018 - redakce 100+1

<h3>Zimní krajina zázraků</h3><p>Obraz evokující zimní krajinu je ve skutečnosti komplex několika emisních mlhovin a <strong>domov nejhmotnějších hvězd, jaké jsou v naší Galaxii k vidění. Některé z nich jsou až 100× hmotnější než Slunce</strong>. V oficiálních katalozích tuto vesmírnou oblast, ležící zhruba 5500 světelných let od Země, najdeme pod označením <strong>NGC 6357</strong>. Spletité tvary této nádherné části vesmíru opracovávají mezihvězdné větry a energetické záře mladých a nově vznikajících hmotných hvězd.</p>

Zimní krajina zázraků

Obraz evokující zimní krajinu je ve skutečnosti komplex několika emisních mlhovin a domov nejhmotnějších hvězd, jaké jsou v naší Galaxii k vidění. Některé z nich jsou až 100× hmotnější než Slunce. V oficiálních katalozích tuto vesmírnou oblast, ležící zhruba 5500 světelných let od Země, najdeme pod označením NGC 6357. Spletité tvary této nádherné části vesmíru opracovávají mezihvězdné větry a energetické záře mladých a nově vznikajících hmotných hvězd.

<h3>Stužky a perly </h3><p>Centrum spirální galaxie <strong>NGC 1398</strong> zdobí nejen perlový prstenec z hvězd, plynu a prachu, ale i příčka ze stálic a plynu, jež dál od středu vypadá jako stužky. Snímek s tak jemnými podrobnostmi pořídil dalekohled VLT Evropské jižní observatoře. <strong>NGC 1398 se nachází asi 65 milionů světelných let od Země. Nyní tedy pozorujeme světlo, které ji opustilo, když z naší planety zmizeli dinosauři</strong>. Fotogenická galaxie je viditelná v souhvězdí Pece i malým dalekohledem.</p>

Stužky a perly 

Centrum spirální galaxie NGC 1398 zdobí nejen perlový prstenec z hvězd, plynu a prachu, ale i příčka ze stálic a plynu, jež dál od středu vypadá jako stužky. Snímek s tak jemnými podrobnostmi pořídil dalekohled VLT Evropské jižní observatoře. NGC 1398 se nachází asi 65 milionů světelných let od Země. Nyní tedy pozorujeme světlo, které ji opustilo, když z naší planety zmizeli dinosauři. Fotogenická galaxie je viditelná v souhvězdí Pece i malým dalekohledem.

<h3>Dvousečný meč </h3><p>Snímek zachycuje dva kosmické výtrysky, jejichž paprsky míří ven z nově zrozené stálice. Úžasná scéna zabírá asi 2,5 světelného roku a odehrála se ve vzdálenosti 1 300 světelných let ve hvězdné porodnici komplexu <strong>molekulárního mračna Orion B</strong>. Centrální protohvězdu, kterou nelze přímo vidět, obklopuje studený prach a plyn zploštělý do rotujícího akrečního disku. <strong>Materiál z něj padá do mladého stelárního objektu a zahřívá jej. Podél rotační osy soustavy pak směřují úzké energetické výtrysky a vytvářejí sérii rázových vln</strong>.</p>

Dvousečný meč 

Snímek zachycuje dva kosmické výtrysky, jejichž paprsky míří ven z nově zrozené stálice. Úžasná scéna zabírá asi 2,5 světelného roku a odehrála se ve vzdálenosti 1 300 světelných let ve hvězdné porodnici komplexu molekulárního mračna Orion B. Centrální protohvězdu, kterou nelze přímo vidět, obklopuje studený prach a plyn zploštělý do rotujícího akrečního disku. Materiál z něj padá do mladého stelárního objektu a zahřívá jej. Podél rotační osy soustavy pak směřují úzké energetické výtrysky a vytvářejí sérii rázových vln.

<h3>Úplně jiný pohled</h3><p>První položku ve slavném katalogu Charlese Mes­siera – <strong>Krabí mlhovinu (M1)</strong> – tvoří rozpínající se mračno trosek po výbuchu supernovy. Složitý obraz ve falešných barvách (vlevo) kombinuje data z kosmických observatoří Chandra, Hubble a Spitzer, a umožňuje tak útvar zkoumat v rentgenovém světle (modrobílá), v optickém (fialová) a v infračerveném (růžová). <strong>Jasná skvrna poblíž středu je pulzar, jeden z nejexotičtějších známých vesmírných objektů. Jedná se o neutronovou hvězdu, která rotuje 30× za sekundu</strong>. Tento zhroucený zbytek jádra stálice pohání emisi Krabí mlhoviny jako kosmické dynamo. M1 měří asi 12 světelných let a nachází se ve vzdálenosti 6 500 světelných roků v souhvězdí Býka.</p>

Úplně jiný pohled

První položku ve slavném katalogu Charlese Mes­siera – Krabí mlhovinu (M1) – tvoří rozpínající se mračno trosek po výbuchu supernovy. Složitý obraz ve falešných barvách (vlevo) kombinuje data z kosmických observatoří Chandra, Hubble a Spitzer, a umožňuje tak útvar zkoumat v rentgenovém světle (modrobílá), v optickém (fialová) a v infračerveném (růžová). Jasná skvrna poblíž středu je pulzar, jeden z nejexotičtějších známých vesmírných objektů. Jedná se o neutronovou hvězdu, která rotuje 30× za sekundu. Tento zhroucený zbytek jádra stálice pohání emisi Krabí mlhoviny jako kosmické dynamo. M1 měří asi 12 světelných let a nachází se ve vzdálenosti 6 500 světelných roků v souhvězdí Býka.

<h3>Větrno v Orionu </h3><p>Proměnná hvězda <strong>LL Orionis</strong> se stále formuje v hvězdné porodnici mlhoviny v Orionu a vytváří při tom energetičtější větry, než jaké vanou ze Slunce. <strong>Rychlý hvězdný vítr naráží do pomalu se pohybujícího plynu, čímž vzniká kosmická rázová vlna, pojmenovaná LL Ori</strong>. Na snímku je viditelná jako malý oblouk vlevo nahoře, ve skutečnosti měří asi půl světelného roku. Z mlhoviny v Orionu vytéká pomalejší plyn z horké centrální hvězdokupy <strong>Trapéz</strong>, jež se nachází v levém horním rohu fotografie.</p>

Větrno v Orionu 

Proměnná hvězda LL Orionis se stále formuje v hvězdné porodnici mlhoviny v Orionu a vytváří při tom energetičtější větry, než jaké vanou ze Slunce. Rychlý hvězdný vítr naráží do pomalu se pohybujícího plynu, čímž vzniká kosmická rázová vlna, pojmenovaná LL Ori. Na snímku je viditelná jako malý oblouk vlevo nahoře, ve skutečnosti měří asi půl světelného roku. Z mlhoviny v Orionu vytéká pomalejší plyn z horké centrální hvězdokupy Trapéz, jež se nachází v levém horním rohu fotografie.

<h3>Hvězdné splynutí </h3><p>Fotografie pořízená Hubbleovým dalekohledem zachycuje sloučení dvou spirálních galaxií do jediného objektu s označením <strong>NGC 2623</strong>. Jádra obou hvězdných ostrovů <strong>se sjednotila do aktivního galaktického jádra, kolem nějž dál vznikají stálice, stejně jako podél slapových ohonů. Podobné srážky mohou trvat stovky milionů let</strong> a dochází při nich k několika gravitačně ničivým průchodům. NGC 2623, též známá jako Arp 243, měří asi 50 tisíc světelných roků a nachází se ve vzdálenosti zhruba 250 milionů světelných let v souhvězdí Raka.</p>

Hvězdné splynutí 

Fotografie pořízená Hubbleovým dalekohledem zachycuje sloučení dvou spirálních galaxií do jediného objektu s označením NGC 2623. Jádra obou hvězdných ostrovů se sjednotila do aktivního galaktického jádra, kolem nějž dál vznikají stálice, stejně jako podél slapových ohonů. Podobné srážky mohou trvat stovky milionů let a dochází při nich k několika gravitačně ničivým průchodům. NGC 2623, též známá jako Arp 243, měří asi 50 tisíc světelných roků a nachází se ve vzdálenosti zhruba 250 milionů světelných let v souhvězdí Raka.

<h3>Životodárná exploze </h3><p>Většina prvků nezbytných pro život na Zemi <strong>pochází z hvězdných pecí a z výbuchů, jež ukončují život některých stálic</strong>. Proto vědci již dlouho zkoumají explodované hvězdy a jejich relikty. K nejvíce studovaným pozůstatkům supernov patří <strong>Cassiopeia A</strong>. Nový snímek z rentgenové observatoře Chandra ukazuje rozmístění různých prvků ve zbytcích výbuchu: křemíku (červená), síry (žlutá), vápníku (zelená) a železa (fialová). Každý z nich vytváří rentgenové paprsky v úzkém energetickém rozsahu, což umožňuje sestavit mapy jejich výskytu. Vlna výbuchu vše uzavírá do zářivě modrého prstence.</p>

Životodárná exploze 

Většina prvků nezbytných pro život na Zemi pochází z hvězdných pecí a z výbuchů, jež ukončují život některých stálic. Proto vědci již dlouho zkoumají explodované hvězdy a jejich relikty. K nejvíce studovaným pozůstatkům supernov patří Cassiopeia A. Nový snímek z rentgenové observatoře Chandra ukazuje rozmístění různých prvků ve zbytcích výbuchu: křemíku (červená), síry (žlutá), vápníku (zelená) a železa (fialová). Každý z nich vytváří rentgenové paprsky v úzkém energetickém rozsahu, což umožňuje sestavit mapy jejich výskytu. Vlna výbuchu vše uzavírá do zářivě modrého prstence.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pod hladinou mangrovy vytvářejí zcela jedinečný ekosystém, který je domovem až pro 75 procent komerčně lovených ryb.

Zajímavosti

Z oxidu uhličitého by se mohla stát významná surovina pro výrobu potravinářských proteinů

Věda

Marek Fichtner, jeden z porotců soutěže Masterchef, vyzkoušel Lauben Sous Vide Stick přímo ve své praxi a stal se ambasadorem značky. Jeho závěry si můžete prohlédnout na stránkách společnosti Lauben. 

Reklama

Millerová se vítězně koupe v diktátorově vaně, na předložce přitom stojí její boty zašpiněné blátem z Dachau. 

Válka

Test systému AEPS v laboratořích JPL v Pasadeně

Vesmír

Do vězení se dostaly stovky komunistických funkcionářů

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907