Krásná a chytrá Elena Cornaro Piscopia: První žena, které pronikla mezi vědce

27.04.2021 - Judith Krulišová

Žena, která čte, je prý nebezpečná. A co teprve žena, která i píše? Taková může měnit svět, nabourávat zažité představy o tom, co se sluší a dokázat, že je stejně dobrá jako muž… Jako třeba Elena Cornaro Piscopia, první žena s doktorským titulem…

<p><strong>Elena Lucrezia Cornaro Piscopia</strong> (1646–1684) byla benátská filosofka, která jako první žena v historii získala na univerzitě titul doktora. Jednalo se o titul doktora filozofie a získala ho v roce 1678 na Padovské univerzitě.</p>

Elena Lucrezia Cornaro Piscopia (1646–1684) byla benátská filosofka, která jako první žena v historii získala na univerzitě titul doktora. Jednalo se o titul doktora filozofie a získala ho v roce 1678 na Padovské univerzitě.


Reklama

Brány univerzit zůstaly dlouhou dobu pro ženy uzavřené a studovat pro ně tedy bylo nadlidským úkolem. Ještě na konci 19. století například v Rusku dívkám vzdělání odpírali a tak se skutečnost, že na konci 17. století existovala žena, která se pyšnila doktorským titulem, jeví skoro neuvěřitelnou! Přesto je to tak. Italka Elena Lucrezia Cornaro Piscopia byla jednou z prvních žen, kterým se podařilo získat univerzitní titul a úplně první ženou na světě, která získala doktorát. Elena byla hudebně nadaná, ovládala hru na různé nástroje a důkazem jejích rozsáhlých teoretických znalostí jsou hudební díla, která sama zkomponovala.

Geniální a skromná

Mladá žena s hustými černými vlasy lokty rozrazí vrata rohového domu, vejde do atria a po schodech vyběhne do prvního patra. Hlavou se jí honí spousta myšlenek. Otevře vyřezávané dveře a s posvátnou úctou vejde do prostorné knihovny. Najisto vytahuje objemnou knihu v kožené vazbě a usedá s ní přímo na podlahu. Na tváři se jí objeví spokojený výraz. Konečně je tam, kde je jí nejlépe. Prstem bloudí po řádcích a noří se do úplně jiného světa.

Elena si ve své době velmi rychle získala pověst génia. Pro svou laskavou povahu a skromnost, která byla v jejím případě zcela zbytečná, ji obdivovali učenci napříč celou Evropou. Byla členkou hned několika akademických obcí. Univerzity se předháněly v tom, aby Eleně nabídly co nejlepší podmínky k výuce. Studenti hltali její přednášky. Elena byla nejen vynikající vědkyní, ale dokázala své studenty nadchnout pro humanitní i exaktní vědy, jimž se věnovala.

Jejím osudem se stala hudba, ale byl by hřích ženu tolika talentů vměstnat do jediné úzké katgorie. Přestože Elena začínala jako lektorka matematiky na univerzitě v Padově, vynikala především v teologii a filozofii. 

Vlivný muž a jeho dceruška

Elena se narodila v Benátkách v roce 1646 jako třetí dcera Giovanniho Cornaro Piscopia. Její matka Zanetta Boni byla pouhá venkovanka a v době, kdy se Elena narodila, nebyla s otcem svých dětí ani sezdaná. Elenin papá byl však vysokým státním úředníkem v Benátské republice, což ho opravňovalo k tomu, aby i s rodinou bydlel v samém centru Benátek, na náměstí svatého Marka. Jeho rod už po celé generace bohatě podporoval umění a vědy a není tedy divu, že vzdělání dětí stálo vždy na prvním místě a v otázkách poznání nedělal rozdíl mezi synem a dcerou. 

V Benátkách, městě, které pulzovalo životem a v němž se shromažďovali velcí učenci a umělci své doby, měla Elena ideální podmínky. Rodinný přítel rodičům nadějné žačky doporučil, aby se Elena začala učit jazyky. Jejími pedagogy se stali ti největší vzdělanci. Elenin otec na výdajích nešetřil, a tak už v sedmi letech hovořila plynně řecky a latinsky. Brzy na to si osvojila hebrejštinu, španělštinu, francouzštinu a arabštinu

Lingvistika jí ale nestačila a tak se vrhla do studia matematiky, filozofie a teologie. Své znalosti si rozšiřovala četbou a argumentační dovednosti brousila v disputacích s největšími benátskými intelektuály. Dveře do Evropy měla otevřené. Před honosnými bály na evropských dvorech, kde by mohla oslňovat svými znalostmi, šarmem a inteligencí, dala prozatím přednost zdem kláštera.  

Žena káže o Bohu?

V roce 1665 oblékla roucho řádu benediktinek, ale jeptiškou se nestala. Její otec trval na tom, aby nemusela skládat slib a spíše dál rozvíjela svůj zájem o teologii. Věnovala se překladu a psaní knih. V roce 1670 se stala prezidentkou benátské společnosti Accademia dei Pacifici.

Předcházela ji pověst nadané a přesto neobyčejně laskavé a přátelské ženy. Její mentor vyzval univerzitu v Padově, aby jeho šikovné svěřenkyni udělila doktorát z teologie. Když se to však dozvěděl místní biskup, rozhodně to odmítl a návrh vetoval. Žena přeci nebude kázat o Bohu!” Bál se, že by Elena poté teologii vyučovala, což mu připadalo nemístné. Nakonec souhlasil s tím, aby byl Eleně udělen doktorát z filozofie. 

Titul by však získala prakticky v jakékoliv oblasti, do níž se s nadšením a elánem pustila. Zkoumat a objevovat, učit se a vyučovat jí přínášelo velkou radost. Po složení náročných zkoušek, při nichž komisi zcela uchvátila, doktorát získala. 

Naděje pro ostatní

Ke slavnostnímu udělení titulu došlo 25. června 1678 v katedrále v Padově. Elena jej získala jako první žena vůbec! Významné historické události se zúčastnili univerzitní profesoři a studenti, vetšina benátských senátorů a mnoho hostů z univerzit v Boloně, Perugii, Římě nebo Neapoli. V rámci obhajoby Elena více než hodinu latinsky vysvětlovala složité, náhodně vybrané pasáže z Aristotelova díla. Mluvila poutavě a zároveň jasně a stručně. V textech starověkého filozofa nacházela nové nápady a jeho myšlenky interpretovala zcela jinak.

TIP: První fyzička světa: Laura Bassi pronikla mezi vědeckou elitu už v 18. století!

Jako čerstvě jmenovaná doktorka Elena buď cestovala po světě, nebo učila na své alma mater v Padově. Neustále se vzdělávala a nezapomínala ani na charitu. Zemřela však příliš brzy - v pouhých osmatřiceti letech podlehla tuberkulóze. Posledního odpočinku se žena, která předběhla svou dobu, dočkala v padovském kostele svaté Giustiny. Vědění není nedosažitelné a limity mu kladou jen lidé, hlásala celým svým životem…

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kočky hlazení nevyžadují, ale tolerují ho výměnou za krmení. Ukázalo se, že klíčem je respektovat požadavky malých šelem a nevnucovat se.

Zajímavosti

Ekonomické ztráty kvůli suchu činí na Jihozápadě za rok 2020 11,4 až 23 miliard dolarů (asi 247 až téměř 500 miliard Kč).

Věda
Reklama

Finští vojáci očekávají sovětský útok v krytu na linii VT, červen 1944.

Válka
Revue
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907