Kreml na dohled: Co se odehrálo na předměstí Moskvy v roce 1941?

Nejzazším bodem, jejž německá armáda dosáhla, se staly Chimki ležící severozápadně od Moskvy. Ohledně data i jednotky, jež měla tohoto úspěchu
docílit, panuje řada nejasností

20.02.2022 - Miroslav Mašek



Chimki patří k největším satelitním městům v okolí ruského hlavního města a nacházela se v něm dvě strategicky cenná místa: most přes Moskevský průplav (tehdy zvaný kanál Moskva–Volha) a nádraží na trati vedoucí do Petrohradu. Nejstarší verze příběhu říká, že na zmíněném mostě došlo 16. října 1941 k potyčce rudoarmějců s německými motocyklisty.

Mnoho teorií

Průzkumníci měli přechod nejprve obsadit, avšak poté je Sověti pobili buď přímo na místě, nebo u nedalekého stadionu Dynamo. Podle jiné verze oddíl mostu dosáhl, ale nevstoupil do kontaktu s obránci a po dokončení průzkumu se stáhl. Další teorie tvrdí, že nešlo o motocyklisty, ale motorizovanou pěchotu, kterou nakonec rozprášila sovětská tanková kolona.

A aby variant nebylo málo, poslední říká, že Němci snadno prorazili improvizovanou obranou milice složené ze studentů a žen, přesto se neodvážili vstoupit přímo do města. Vrátili se tedy k mostu, kde hodlali vyčkat na posily – jenže nazítří je zlikvidovali rudoarmějci.

Kdy to bylo?

Informace o šarvátkách v Chimkách z 16. října 1941 se rozšířila natolik, že se v poválečném SSSR dostala i do učebnic dějepisu. Někteří historici s ní pracují dodnes, podle jiných ji pohled na mapu odsuzuje do říše pohádek – žádný předsunutý oddíl by se prý v polovině října nepohyboval tak daleko od hlavních sil. Část zdrojů při líčení výpadu průzkumníků uvádí 30. listopad, nicméně jako pravděpodobnější se jeví 2. prosinec 1941. Dodnes není jisté, co přesně se toho dne v Chimkách stalo, takže se pokusíme shrnout nejčastěji přijímanou verzi příběhu.

Po pádu Istry 27. listopadu ustoupily zbytky sovětské 16. armády k Moskvě. Generálporučík Konstantin Rokossovskij záhy dokázal obnovit obrannou linii, jenže v jeho sestavě zůstaly mezery. Velitel 4. tankové skupiny generálplukovník Erich Hoepner chtěl příležitosti využít. Vyslal vpřed několik průzkumných hlídek, aby určily nejvhodnější místa pro další postup. Zároveň jim nařídil nalézt přechody přes kanál, který představoval poslední vodní překážku mezi Němci a metropolí.

Promarněná šance

Prvního prosincového dne kolem 19.00 pronikla motocyklistická hlídka 62. průzkumného praporu jednou z mezer. V noci se oteplilo, takže nad ránem vznikla hustá mlha, jež umožnila Němcům další skrytý postup. Po úsvitu dosáhli Chimki, jejichž nádraží leželo pouhých 8 km od okraje Moskvy a 19 km od samotného Kremlu. Příjezd Wehrmachtu civilisty šokoval, a buď se ukryli, nebo v panice utekli. Na odpor se postavilo jen několik sovětských strážníků, kteří ale pro hlídku nepředstavovali rovného soupeře.

Její jádro totiž tvořila motorizovaná ženijní jednotka disponující osmi motocykly BMW, několika terénními vozy a asi 20 muži. Velitel hlídky si uvědomil, že objevil nebráněnou cestu do Moskvy, a rozhodl se informaci co nejrychleji předat na štáb Hoepnerovy skupiny. Němci se tedy v Chimkách příliš nezdrželi a vrátili se do výchozích pozic. Jednotky 4. tankové skupiny však byly natolik vyčerpané, že úspěchu motocyklistů nedokázaly využít. Za tři dny navíc Rudá armáda zahájila mohutnou protiofenzivu a už žádný německý voják neměl do konce války stanout na prahu metropole.

TIP: Operace Rudovous: Jak vypadaly plány německého útoku na Sovětský svaz

Dodejme, že ve zprávě Vrchního velení branné moci se 2. prosince 1941 objevila jen stručná zmínka: „V prostoru Moskvy pronikla německá vojska na dalších úsecích do hloubky nepřátelské obrany.“ Generálové totiž netušili, že motocyklisté toho dne píšou historii. Věřili, že Wehrmacht město brzo obsadí a výpad malého oddílu – jakých se ve všech sektorech fronty odehrávaly desítky – nepředstavoval událost hodnou zaznamenání.


Další články v sekci