Kreveta císařská je členovcem řádu desetinožců a stejně jako všechny ostatní krevety je velmi dobrým plavcem. Poprvé byla popsána v roce 1967.
Kreveta císařská (Periclimenes imperator) do značné míry splývá se svým hostitelem, mořskou okurkou. Díky tomu je na zde poměrně dobře chráněná.
Kreveta císařská (Periclimenes imperator) žije v mořských mělčinách do hloubky 45 metrů a dorůstá maximální délky cca 2 centimetrů. Vyskytuje se v Indickém a Tichém oceánu a často bývá vidět v blízkosti mořských okurek (sumýšů) a nahožábrých plžů s nimiž žije ve vztahu komensalismu – tedy způsobem, z nějž pro oba neplynou benefity, ale jeden druhého využívá, přičemž mu však neškodí parazitickým způsobem.
TIP: Pestrobarevné krevety harlekýni: Pomalí lovci s důmyslnou strategií
Kreveta používá sumýše jako formu pomalého transportu, ale především jako určitý štít proti predátorům. Není ovšem vyloučeno, že také odstraňuje svým hostitelům parazity, což by znamenalo, že i plži a sumýši z tohoto soužití profitují a vztah těchto dvou organismů by se pak dal označit jako symbióza.
ZajímavostiJizvy chudoby: konžský frank
kde: Demokratická republika Kongo | nejvyšší inflace: 511 % (2000)
Demokratická republika Kongo vlastní jedny z největších zásob mědi a kobaltu na světě a nechybí jí ani ropa. O vývoz všech tří surovin sice země opírá svou ekonomiku, která je momentálně na vzestupu, nicméně dlouhé roky občanských válek a nestabilní politické situace v ní napáchaly přetrvávající škody. Nejvyšší inflace byla v zemi naměřena v roce 2000, kdy se zvýšila o 511 procent. Od té doby sice znehodnocení prudce kleslo, ve státě však stále žije přes 60 procent obyvatel pod úrovní chudoby.
HistoriePražský hrad (kolem roku 1400). Za Lucemburků, především pak za Karla IV. se hrad románský proměnil v gotický. Královský palác byl přestavěn podle „galského způsobu“ a francouzská gotika se měla odrážet i ve stavbě katedrály. (zdroj: Archiv výzkumu Pražského hradu)
VesmírUmělecká představa stanice Tchien-kung 3, která má vzniknout do roku 2022. (zdroj: CNSA)
VálkaSoučástí japonských sil byla i největší bitevní loď na světě Jamato. (zdroj: Wikimedia Commons (Yamato Museum, Shizuo Fukui, volné dílo)
