Nově objevená fosilie dávného ptáka z Číny představuje bizarní evoluční kombinaci ptáka a plaza
Ptáci vznikli později než savci. Jejich první fosilie, třeba důvěrně známý Archaeopteryx, pocházejí z jury (období před 200–145 miliony let). Původ ptáků je nutné hledat s největší pravděpodobností mezi masožravými dinosaury ze skupiny Theropoda, přesněji mezi takzvanými maniraptory. K těm patří mimo jiné i známý Velociraptor. Paleontologové se však stále snaží pochopit, jak k této fantastické evoluční události došlo.
Tým paleontologů Čínské akademie věd nedávno ve studii publikované časopisem Nature Ecology and Evolution popsal nově objeveného fosilního ptáka z doby před zhruba 120 miliony let, tedy z období spodní křídy, který žil na území dnešní Číny. Byl pojmenován Cratonavis zhui a na evolučním stromu ptáků se nachází mezi slavným archeopteryxem a modernějšími typy ptáků ze skupiny Ornithothoraces.
Kratonavis je excelentním příkladem toho, jak funguje evoluce během vývoje od vzniku vyhraněné skupiny organismů k jejím moderním zástupcům. Odborníkům v minulosti nebylo moc jasné, jak se mohli vyvinout například kvetoucí rostliny, motýli, savci nebo právě ptáci, když zástupci těchto skupin mají celou řadu znaků, jimiž se liší od všech ostatních organismů. Je obtížné si představit, že by se všechny tyto znaky zároveň postupně měnily.
Časem se ukázalo, že evoluce obvykle postupuje cestou „mozaikových“ organismů, které představují mix primitivních znaků, sdílených s jejich předchůdci, a znaků nových. Přesně takový je i kratonavis. Jeho tělo je téměř celé moderní, jako u dnešních ptáků. Ptačí tělo ale zdobila relativně primitivní „plazí“ hlava.
TIP: Úžasně zachovalé embryo oviraptora potvrzuje dinosauří původ ptáků
Lebka kratonavise je totiž morfologicky téměř stejná jako třeba u tyranosaura a dalších teropodních dinosaurů. Kromě toho má kratonavis i unikátní znaky, kterými se liší od všech ostatních ptáků, včetně těch fosilních. Jde především o překvapivě dlouhé lopatky a první kosti nártové.
ZajímavostiStředobod areálu obývaného oneidskou komunitou tvořil cihlový zámeček, kde se odehrávala většina společenských aktivit. (foto: Wikimedia Commons, New York Public Library, CC0)
VědaŘepeň durkoman roste na vlhkých polích, špatně odvodněných loukách, dočasně obnažených dnech rybníků, jezer a řek, lze ji nalézt v příkopech cest i blízko lidských sídel. (foto: Wikimedia Commons, Stefan.lefnaer, CC BY-SA 4.0)
HistorieNa základě rentgenových snímků a počítačové tomografie jeho mumie vědci předpokládají, že Tutanchamon nejspíš dopadal při chůzi na patu a potřeboval oporu hůlky. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, Michael Barera, CC BY-SA 4.0)
VálkaOperace v hustě obydleném městském prostředí jsou jedněmi z nejnáročnějších vůbec. Brazilské favely poté představují skutečnou městskou džungli, kde policisté navíc musí brát ohledy i na bezpečnost civilních obyvatel. (foto: Wikimedia Commons, Governo do Rio de Janeiro, Marcelo Horn, CC BY 2.0)
VědaStartup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas Quine, CC BY-SA 2.0)