Které země Evropy patří mezi špičku ve využívání větrné energie?

15.11.2021 - Vilém Koubek

Větrné elektrárny představují nenahraditelný zdroj udržitelné energie. Ne všechny země je však využívají naplno a Česká republika zaujímá místo až na konci žebříčku

<p>Nejvýkonnější evropští producenti větrné energie (údaje z roku 2019).</p>

Nejvýkonnější evropští producenti větrné energie (údaje z roku 2019).


Reklama

Ve snaze bojovat s globálním oteplováním se Evropská unie zavázala, že do roku 2020 budou 20 % její energetické spotřeby pokrývat elektrárny poháněné obnovitelnými zdroji. Následně členské země finančně podporovala ve výstavbě slunečních, vodních a větrných elektráren. Obzvlášť poslední jmenovaná kategorie zaznamenala za uplynulé dvě dekády překotný růst a jednu z předních pozic v něm zaujala i Česká republika. 

Ze srovnání produkce větrné energie mezi roky 2000 a 2018 vyplývá, že zdaleka největší rozmach zažilo Polsko, jež ve zmíněném období „poskočilo“ o neuvěřitelných 249 900 %. V praxi to znamená, že před dvaceti lety nebyly v zemi téměř žádné větrné turbíny, zatímco dnes jich stojí tisíce. Přesto naši sousedé pokrývají větrem pouhých 7,5 % své energetické poptávky, kdežto uhlí se na produkci elektřiny stále podílí ze 75 % (údaj z roku 2018). 

Zdánlivé vítězství

Z podobného důvodu se na druhé příčce umístilo Česko s 69 900 %: Na začátku 21. století u nás totiž podíl produkované větrné energie činil pouze 0,001 %, tedy nejméně z měřených evropských států. Obrovský nárůst vypadá impozantně, přesto jsme k roku 2018 pokrývali větrem jen 0,7 % domácí energetické poptávky.

TIP: Na východním pobřeží USA vyroste větrný park s největšími turbínami světa

Na druhou stranu zdaleka nejmenší posun zaznamenala trojice Španělsko, Lucembursko a Dánsko – poslední jmenované se zlepšilo o 287,29 %. Jedná se však o důsledek faktu, že zmíněné země spoléhaly na vítr již před rokem 2000. Ačkoliv byl tedy jejich „skok“ relativně malý, v roce 2018 krylo Dánsko produkcí větrných elektráren celkem 45,7 % potřeby svých obyvatel. Španělsko pak vzdušné turbíny poháněly z 18,5 % a Lucembursko z 11,6 %.

Klady a zápory větrné energie

 Čistota a obnovitelnost 

Větrné turbíny neprodukují žádné znečištění, jež by například dál umocňovalo globální oteplování. Kromě toho je uvádí do pohybu proudění vzduchu, tedy zdroj, který nelze „vytěžit“. 

 Nízké provozní náklady

Turbíny se sice musejí vztyčit a upevnit, poté jsou však již náklady na jejich provoz minimální – pohání je vítr a mají nízkou poruchovost. 

 Efektivita

Zatímco průměr turbíny může přesahovat i 200 m, u základů jsou elektrárny rozměrově relativně úsporné. Okolní půdu lze proto využít například k pěstování plodin.

 Závislost na počasí

Pokud nefouká vítr, vrtule se netočí. Těžko se proto odhaduje dlouhodobý výkon elektráren a může se stát, že v důsledku povětrnostních podmínek nezvládnou pokrýt poptávku. 

 Hluk a nevzhlednost

Turbíny větrných elektráren mají často hlasitý chod. Zároveň se kvůli proudění vzduchu musejí tyčit vysoko nad zemí, a mohou tak hyzdit vzhled krajiny. 

 Dopad na životní prostředí

Listy turbín rotují velmi rychle, tudíž mohou zabít či poranit ptáky nebo netopýry. Větrné farmy pak plošně narušují ekosystém tím, že mění chování místní fauny.  

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V aréně římského Kolosea bojovali vedle exotických zvířat také jezevčíci. (foto: Unsplash, Katie BernotskyCC0)

Věda

Nový bombardér B-21 Raider je vybaven mimo jiné technologií stealth, která umožňuje unikat pozornosti radarů. (foto: Air Force, CC0)

Zajímavosti

Portrét Pabla Picassa z roku 1908. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Obří satelit BlueWalker 3 funguje na oběžné dráze od letošního září. Kvůli své vysoké odrazivosti se stal jedním z nejjasnějších objektů na noční obloze. (foto: Leaf SpaceCC0)

Vesmír
Příroda

Stepan Bandera v exilu spolupracoval s několika zpravodajskými službami, například s CIA, Brity i Západním Německem v pozici konzultanta na země za železnou oponou. Zemřel v roce 1959 v Mnichově po útoku kyanidem. Příkaz k jeho zavraždění vydal tehdejší nejvyšší představitel Sovětského svazu Nikita Chruščov. (foto: Wikimedia Commons, CC0 - kolorováno)

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907