Které země Evropy patří mezi špičku ve využívání větrné energie?

15.11.2021 - Vilém Koubek

Větrné elektrárny představují nenahraditelný zdroj udržitelné energie. Ne všechny země je však využívají naplno a Česká republika zaujímá místo až na konci žebříčku

<p>Nejvýkonnější evropští producenti větrné energie (údaje z roku 2019).</p>

Nejvýkonnější evropští producenti větrné energie (údaje z roku 2019).


Reklama

Ve snaze bojovat s globálním oteplováním se Evropská unie zavázala, že do roku 2020 budou 20 % její energetické spotřeby pokrývat elektrárny poháněné obnovitelnými zdroji. Následně členské země finančně podporovala ve výstavbě slunečních, vodních a větrných elektráren. Obzvlášť poslední jmenovaná kategorie zaznamenala za uplynulé dvě dekády překotný růst a jednu z předních pozic v něm zaujala i Česká republika. 

Ze srovnání produkce větrné energie mezi roky 2000 a 2018 vyplývá, že zdaleka největší rozmach zažilo Polsko, jež ve zmíněném období „poskočilo“ o neuvěřitelných 249 900 %. V praxi to znamená, že před dvaceti lety nebyly v zemi téměř žádné větrné turbíny, zatímco dnes jich stojí tisíce. Přesto naši sousedé pokrývají větrem pouhých 7,5 % své energetické poptávky, kdežto uhlí se na produkci elektřiny stále podílí ze 75 % (údaj z roku 2018). 

Zdánlivé vítězství

Z podobného důvodu se na druhé příčce umístilo Česko s 69 900 %: Na začátku 21. století u nás totiž podíl produkované větrné energie činil pouze 0,001 %, tedy nejméně z měřených evropských států. Obrovský nárůst vypadá impozantně, přesto jsme k roku 2018 pokrývali větrem jen 0,7 % domácí energetické poptávky.

TIP: Na východním pobřeží USA vyroste větrný park s největšími turbínami světa

Na druhou stranu zdaleka nejmenší posun zaznamenala trojice Španělsko, Lucembursko a Dánsko – poslední jmenované se zlepšilo o 287,29 %. Jedná se však o důsledek faktu, že zmíněné země spoléhaly na vítr již před rokem 2000. Ačkoliv byl tedy jejich „skok“ relativně malý, v roce 2018 krylo Dánsko produkcí větrných elektráren celkem 45,7 % potřeby svých obyvatel. Španělsko pak vzdušné turbíny poháněly z 18,5 % a Lucembursko z 11,6 %.

Klady a zápory větrné energie

 Čistota a obnovitelnost 

Větrné turbíny neprodukují žádné znečištění, jež by například dál umocňovalo globální oteplování. Kromě toho je uvádí do pohybu proudění vzduchu, tedy zdroj, který nelze „vytěžit“. 

 Nízké provozní náklady

Turbíny se sice musejí vztyčit a upevnit, poté jsou však již náklady na jejich provoz minimální – pohání je vítr a mají nízkou poruchovost. 

 Efektivita

Zatímco průměr turbíny může přesahovat i 200 m, u základů jsou elektrárny rozměrově relativně úsporné. Okolní půdu lze proto využít například k pěstování plodin.

 Závislost na počasí

Pokud nefouká vítr, vrtule se netočí. Těžko se proto odhaduje dlouhodobý výkon elektráren a může se stát, že v důsledku povětrnostních podmínek nezvládnou pokrýt poptávku. 

 Hluk a nevzhlednost

Turbíny větrných elektráren mají často hlasitý chod. Zároveň se kvůli proudění vzduchu musejí tyčit vysoko nad zemí, a mohou tak hyzdit vzhled krajiny. 

 Dopad na životní prostředí

Listy turbín rotují velmi rychle, tudíž mohou zabít či poranit ptáky nebo netopýry. Větrné farmy pak plošně narušují ekosystém tím, že mění chování místní fauny.  

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Experimenty ve Francii a ve Španělsku ukázaly, že po kávě se hůře odolává svodům nákupů. (foto: PixabayCC0)

Věda

Vizualizace polární záře tančící v atmosféře rudé planety. (foto: Shutterstock)

Vesmír

Noráky se nazývali čeští muži, kteří museli za druhé světové války odejít do totálního nasazení do Norska. Bylo jich 1300. Většinu z nich Němci poslali až za polární kruh, kde stavěli opevnění, silnice a železnice. (foto: soukromý archiv příbuzných Jana Novotného)

Zajímavosti

Růžoví elegáni se často hašteří. Vzrušením se jim načepýří peří a obzvlášť v zapadajícím slunci, kdy jeho barvy zázračně ožívají, bývají nádherní. (foto: David Říha)

Příroda

Aby se dostala na palubu, musela Jeanne Barretová oblékat mužský oděv. Námořníci však nic nepoznali. Její skutečná identita vyšla najevo při vylodění na Tahiti v dubnu 1768. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Objevená hlava mramorového Hérákla z Antikythéry. (foto: Nikos GiannoulakisCC BY 4.0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907