Legenda nebes: Letoun Jana Kašpara se stal přelomem rakousko-uherského letectví

23.05.2019 - Pavel Sviták

Roku 1911 absolvoval Jan Kašpar ve svém letounu asi 120 km dlouhý let, který představoval neoficiální rakousko-uherský dálkový rekord

<p>Model legendárního letounu Kašpar JK systém Blériot, 1911</p>

Model legendárního letounu Kašpar JK systém Blériot, 1911


Reklama

Od léta roku 1908 přinášel český tisk z Francie početné zprávy o stále lepších výkonech prvních letců. 25. července 1909 všechny ohromil Francouz Louis Blériot, když slavně překonal úžinu La Manche mezi Francií a Anglií. Nato koncem toho roku přicestoval do Prahy jeho krajan L. J. Gaubert, aby na chuchelském závodišti před desetitisícovým davem předvedl, co nikdo z Čechů dosud neviděl. Pilot však letěl jen asi půl minuty, načež mu vysadil motor a musel nouzově přistát. České obecenstvo si muselo ještě počkat, až uzří ve vzduchu zázrak moderní techniky.

Počátky kariéry

První Čech, který létal, pardubický rodák Jan Kašpar (1883–1927), vystudoval strojní inženýrství na c. k. České vysoké škole technické v Praze. Po vojenské „prezenční“ službě navštěvoval v Německu půlroční kurs stavby automobilů. V roce 1908 pracoval v Porýní u firmy Basse & Selve a účastnil se řady automobilových závodů, jako konstruktér se snad podílel i na návrhu dílů pro Zeppelinovy vzducholodě. Již za pobytu v Německu se začal zajímat o létání, zpočátku právě především o zepelíny. Ač pocházel z movité rodiny, byly pro něj tyto vzdušné koráby cenově nedostupné, a svůj zájem proto přenesl na mnohem levnější letadla. 

V roce 1909 pracoval nějaký čas v Mladé Boleslavi v automobilce Laurin & Klement, avšak 1. července toho roku se definitivně vrátil domů do Pardubic. O pár měsíců později začal uvažovat o stavbě vlastního letadla, s nímž by se naučil létat. Stroj byl dokončen koncem února 1910, avšak nezdařil se. Skutečného létání nebyl schopen. 

Jak nádherný pták

Začátkem dubna 1910 se Jan Kašpar dočkal letadla tehdy proslaveného typu Blériot XI., které objednal ve Francii. Letoun měl tříválcový, vzduchem chlazený motor Anzani o výkonu 24 k/17,6 kW. První řízený let se inženýru Kašparovi zdařil v sobotu 16. dubna a 19. června uskutečnil v Pardubicích první veřejnou leteckou produkci. Následovaly další v českých a moravských městech. Na podzim začal létat i Kašparův bratranec Eugen Čihák.

Motor Anzani se ovšem po asi 20–25 minutách běhu začal přehřívat a ztrácel výkon. To byla značná nevýhoda, navíc Kašpar chtěl také létat s cestujícím, a na to výkon tohoto motoru nestačil. Proto se v létě 1910 pustil do stavby nového letadla, konstrukčně navazujícího na osvědčeného Blériota, avšak poněkud většího a opatřeného spolehlivějším, vodou chlazeným motorem. Volba padla na výrobek firmy Östrreichische Daimler o výkonu 65 k/48 kW. Čtyřválcový motor výrobního čísla 777 továrna dodala až 3. října, a tak k dokončení letounu došlo teprve na jaře následujícího roku. 

TIP: Životní příběh Jana Kašpara, otce české aviatiky

Nový stroj vzlétl v dubnu 1911 a v sobotu 13. května uskutečnil Jan Kašpar už dlouho zamýšlený let z Pardubic do Prahy. Pardubické Samostatné směry tehdy napsaly: „V sobotu ráno o 5 hodině 19 minutě vzlétl pan inženýr Kašpar na cvičišti, obletěl třikráte letiště ve výši 50 m, přistál hladce, aby přehlédl stroj, jehož jedno křídlo poněkud bylo nakloněno. O 6 hodině 13 minutě vzlétl naposledy, obletěl za báječného napjetí obecenstva třikráte letiště, pomalu šel výš a výše a o 6 hodině 11 minutě zaměřil směrem k Čivicům, nad kterými byl o 6 hodině 18 minutě viděn, kterak pohodlně pluje s větrem o závod. Výše 260 metrů. (…) O 7 hodině přišla zpráva, že přeletěl dávno Kolín, letěl přes město jak nádherný pták a zmizel brzo zrakům shromážděného obecenstva. (…) V 7 hodin 29 minut byl nad Národním divadlem. Pan inženýr Kašpar šťastně přistál hladce v Chuchli v 7 hodin 33 minut.“

Let dlouhý asi 120 km, které pilot překonal za hodinu a půl, tehdy představoval neoficiální rakousko-uherský dálkový rekord. Rekordman obdržel četné gratulace, mimo jiné od samého Louise Blériota z Paříže. 

  • Zdroj textu:

    Živá historie

  • Zdroj fotografií: Archiv redakce

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Kanabidiol je jednou z pozoruhodných aktivních látek konopí

Věda

Nechodilo se rodit do porodnic či jiných podobných zařízení, děti přicházely na svět doma v rodinném prostředí.

Historie

Raketa Falcon Heavy mise STP-2 před startem

Vesmír
Revue

Čtyři opičky

Cévní svazky na příčném řezu oddenkem rákosu (Phragmites communis). Velké kulaté otvory jsou cévy xylemu, kterými je rostlinou rozváděna voda a minerální látky z kořenů vzhůru do zbytku rostliny. Zeleně fluoreskuje floem – velké zelené buňky jsou sítkovice, kterými proudí cukry, jež vznikly při fotosyntéze v listech, malé jsou průvodní buňky, které sítkovice vyživují a zajišťují většinu jejich metabolické aktivity.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907