Lék proti samotě: Pokud izolace trvá příliš dlouho, mění chemii mozku

23.05.2018 - Stanislav Mihulka

Vědci možná našli slibný lék proti osamění. Pilulka ale přátele nenahradí


Reklama

Někteří lidé cíleně vyhledávají sociální izolaci a cítí se nejlépe, když jim dají všichni pokoj. Ve skutečnosti ale existuje mnoho důkazů, podle nichž dlouhá období samoty přinášejí deprese a řadu dalších negativních důsledků pro zdraví.

Pokud by se nám podařilo identifikovat molekuly v mozku, které jsou zodpovědné za škodlivé projevy samoty, mohli bychom jejich působení omezovat léčbou. Američtí vědci proto zkoumali vliv samoty na chemii mozku u pokusných myší.

TIP: Samota a sociální izolace škodí zdraví jako patnáct cigaret denně

Podařilo se jim vystopovat peptid Tac2/NkB, který by podle nich měl ovládat reakce mozku na samotu a spouštět škodlivé projevy. Když osamělým myším vpíchli látkou zvanou osanetant, která působí proti peptidu Tac2/NkB, podařilo se jim u myší navodit stav, jako kdyby byly ve společnosti jiných myší. Naopak injekce peptidu Tac2/NkB u společensky žijících myší vyvolala projevy osamělosti.

Vědci věří, že by se osanetant mohl stát základem léků proti depresím a sociální izolaci. Zdůrazňují ale, že léčba symptomů nenahradí to hlavní, tedy společnost jiných lidí.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Cell Press

  • Zdroj fotografií: CC0 Creative Commons

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Karikatura zachycující cara Mikuláše II. a Theodora Roosevelta, který apeluje ve věci krutého zacházení s ruskými Židy. (ilustrace: Wikimedia Commons, Emil Flohri, CC0)

Historie

Skalňák andský je národním ptákem Peru. Tok je pro samce tohoto druhu tak náročný, že se nijak nepodílí na výchově potomstva. Všechnu energii totiž spotřebují na získání partnerky. (foto: Wikimedia Commons, Ricardo SánchezCC BY 2.0)

Příroda

Prokletí smrti

žena z Lemb | Royal Scottish Museum

Ačkoliv tzv. žena z Lemb vznikla již okolo roku 3500 př. n. l., archeologové ji objevili až v roce 1878 na Kypru. Podle legendy skončila každá rodina, která ji vlastnila, rozervána smrtí. Rod prvních majitelů zcela vymřel po šesti letech od získání sošky. Poté skulpturu koupil Ivor Menucci – a jeho příbuzné postihla zkáza za pouhé čtyři roky. Když si pak smrt začala přicházet i pro další vlastníky, padlo moudré rozhodnutí svěřit artefakt do sbírek Royal Scottish Museum. (foto: Wikimedia Commons, Héctor OchoaCC BY-SA 4.0)

Zajímavosti
Vesmír
Věda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907